6 C 297/2021-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 4 369,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací provozující vlastní síť elektronických komunikací, v jejímž rámci umožňuje účastníkům na základě Všeobecných podmínek využívat služeb jiných subjektů. Jde o služby tzv.„ třetích stran“ (typicky různé SMS platby, audiotextové služby, [anonymizována dvě slova] apod.). Žalovaná byla v době poskytnutí služeb třetích stran účastníkem telefonních stanic [číslo]. Žalovaná si voláním na speciální čísla objednala tyto služby, čímž v souladu se Všeobecnými podmínkami vyslovila souhlas, že k výběru ceny za tyto služby je oprávněna výlučně žalobkyně. Cenu za poskytnuté služby ve výši 369,60 Kč však žalovaná dosud žalobkyni nezaplatila ani přes upomínku. Dále žalobkyně vznesla žalobní požadavek na zaplacení peněžní částky 4 000 Kč s tím, že žalobkyně poskytla žalované tzv.„ koncová zařízení pro příjem služeb elektronických komunikací“. Tato zařízení byla žalované předána, přičemž ta se zavázal zaplatit za ně, a to ve splátkách. Žalovaná splátky žalobkyni řádně nehradila. Proto žalobkyně přistoupila k jednostrannému zesplatnění nezaplacené částky 4 000 Kč představující smluvní pokutu za pronájem zařízení [anonymizována dvě slova] a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové částky 4 369,66 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací sítí [anonymizováno], přičemž v této smlouvě bylo sjednáno oprávnění žalované objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně zboží nebo služby poskytované smluvním partnerem žalobkyně. Dále bylo sjednáno, že cenu za tyto služby žalovaný zaplatí přímo žalobkyni. V řízení bylo též prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za poskytnuté služby třetích stran v celkové výši 439,66 Kč s tím, aby ji zaplatila, tzn. do [datum] částku 224,22 Kč, do [datum] částku 30 Kč, do [datum] pak částku 115,44 Kč. Stejně tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 000 Kč odpovídající kupní ceně koncového zařízení pro příjem služeb elektronických komunikací. Dlužné částky však žalovaná nezaplatila ani přes upomínku. Tato zjištění soud učinil z příslušných faktur žalobkyně a z upomínky o zaplacení. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení částky 4 369,66 Kč s přísl. odpovídající ceně služeb poskytnutých žalovanému třetími subjekty, přičemž k výběru ceny za tyto služby je oprávněna žalobkyně. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací dle ust. § 63 a násl. z.č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, v jejímž rámci si žalovaná objednala služby od třetích subjektů, přičemž tyto třetí strany ve smyslu ust. § 1993 o. z. poukázaly žalobkyni k inkasování a vymáhání ceny za tyto služby. Okolnost, že je žalovaná povinna zaplatit cenu služeb třetích stran přímo žalobkyni vyplynula pro žalovanou z ujednání ve Všeobecných podmínkách. Souběžně se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací pak účastníci uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. o. z. kupní smlouva. Kupní smlouvou se přitom prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Žalobkyně své zákonné povinnosti dostála, když kupujícímu koncová zařízení předala. Naopak žalovaná evidentně za tato koncová zařízení, jichž se stal vlastníkem, žalobkyni nezaplatila. Proto soud zavázal žalovanou ke splnění obou výše uvedených povinností povinnosti rozsudečným výrokem. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 369,66 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.