11 C 5/2022-19 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 12. 2001, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], kdy ta půjčila žalovanému částku 14 400 Kč. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a hradit bance úroky z úvěru a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, za vedení účtu, příp. další poplatky. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas. Usnesením vydaným Okresním soudem v Děčíně ze dne 8. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] bylo řízení co do rozdílu úroku ve výši 29,17 % ročně z částky 5 054 Kč za dobu od 22. 6. 2019 do zaplacení částečně zastaveno. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 12. 2001 uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], má soud za prokázané, že tato společnost půjčila žalovanému částku 14 400 Kč a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a hradit bance úroky z úvěru a platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, za vedení účtu, příp. další poplatky. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky převodem na běžný účet. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou Smluvní podmínky smlouvy. Jelikož žalovaný do stanoveného data neuhradil celou dlužnou částku, vznikl mu dluh na jistině ve výši 6 454 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 316 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 6 454 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky 5 054 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Po datu splatnosti žalovaný ničeho neuhradil. Dne 30. 9. 2010 uzavřela společnost [právnická osoba] se společností [právnická osoba] a následně dne 18. 6. 2019 s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalovanému. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností dopisem ze dne 17. 7. 2019. Od postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ze svého dluhu ničeho. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 6 454 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 316 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 6 454 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,95 % ročně z částky 5 054 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. <i>Dle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Dle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.</i> <i>Dle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). [právnická osoba] tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalovanému postoupit na žalobkyni, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 stalo.</i> Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl původním věřitelem upomínána k zaplacení, a proto se žalobkyně, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek, po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě i v této části vyhověl, neboť žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení a do jednání soudu ničeho z žalované částky nezaplatil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 454 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.