119 C 28/2021-84 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou ze dne [datum] ve spojení s doplněním žaloby v podání ze dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 50 840 Kč úrokem z prodlení ve výši 8,025 % ročně z částky 50 840 Kč od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedl, že v [anonymizováno] [rok] uzavřel s žalovaným ústní dohodu o pronájmu bytu [anonymizována dvě slova] v přízemí budovy [anonymizována dvě slova] v [obec] ulici v [obec]. Na základě této ústní dohody přenechal žalovanému k užívání předmětný byt a žalovaný se zavázal platit nájemné v měsíční výši 6 000 Kč a dále platbu (zálohu) za vodné ve výši 400 Kč za osobu (tj. při 2 osobách ve výši 800 Kč měsíčně). Později došlo dohodou ke snížení platby (zálohy) za vodné na částku 500 Kč měsíčně. Celkem tak měl žalovaný hradit částku 6 500 Kč měsíčně. Žalovaný však tuto částku za měsíce červenec, srpen a [anonymizováno] [rok] nezaplatil, a tak se žalobce domáhá zaplacení částky 19 500 Kč (tj. 3 x 6 500 Kč). Žalovaný dále žalobci způsobil škodu, když odcizil v bytě nainstalovaná [anonymizována tři slova]. Za tuto škodu požaduje žalobce částku 17 000 Kč. Žalovaný dále žalobci způsobil škodu, když odcizil ze sklepní kóje, která mu byla společně s bytem přenechána k užívání, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a dále zde uskladněná [anonymizována dvě slova] v množství [anonymizována dvě slova]. Za tuto škodu požaduje žalobce částku 2 000 Kč (za každé kolo 1 000 Kč) a 8 000 Kč (za dřevo). Dále žalobce požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazených poplatků za odebranou vodu v částce 3 300 Kč. Dále požaduje žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 040 Kč, kterou zaplatil sousedům jako náhradu za náklady, které vynaložili na výměnu zámku u hlavních vchodových dveří do budovy, kde se byt nacházel, a pořízení sady klíčů k tomuto zámku. Sousedi takový náklad vynaložili v situaci, kdy se jim ze sklepních a půdních kójí začali ztrácet věci, což přičítal žalobce i sousedi z domu žalovanému. 2. Podáním žalobce ze dne [datum] žalobce navrhnul připuštění změny (rozšíření) žaloby, a to o částku ve výši 1 710 Kč, když se po doručení vyúčtování záloh na vodné za období [anonymizováno] [rok] nadále domáhá z titulu nároku na zaplacení neuhrazených poplatků za odebranou vodu částky 5 010 Kč. Žádá tedy, aby žalovaný zaplatil žalobci celkem částku 52 550 Kč s příslušenstvím z této nové vyšší částky. Soud navrhovanému rozšíření žaloby usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] vyhověl. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a jeho stanovisko k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil a soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti žalovaného. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 4. Z účastnického výslechu žalobce, jehož součástí žalobce učinil obsah svých žalobních tvrzení a obsah skutečností, které uvedl v rámci [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a podání vysvětlení na [stát. instituce] dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaný v [anonymizováno] [rok] ústní dohodu o nájmu (pronájmu) bytu [anonymizována dvě slova] v přízemí budovy [anonymizována dvě slova] v [obec] ulici v [obec]. Na základě této ústní dohody přenechal žalovanému k užívání předmětný byt a žalovaný se zavázal platit nájemné v měsíční výši 6 000 Kč a dále platbu (zálohu) za vodné ve výši 400 Kč za osobu (tj. při 2 osobách ve výši 800 Kč měsíčně). Později došlo dohodou ke snížení platby (zálohy) za vodné na částku 500 Kč měsíčně. 5. Z plné moci předložené žalobcem jako příloha podání ze dne [datum] má soud za prokázané, že vlastníkem předmětného bytu v době uzavírání ústní dohody o nájmu bytu nebyl žalobce, ale jeho dcery [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tuto skutečnost potvrdil žalobce při jednání soudu. Tato skutečnost pak plyne rovněž z veřejně dostupné informace o předmětné jednotce z katastru nemovitostí (srov. [číslo listu]). 6. [příjmení] moc udělila dcera žalobci pro zastupování u soudního a úředního jednání ve věci předmětného bytu. Jak uvedl žalobce, tuto plnou moc vystavila dcera až poté, co při užívání bytu ze strany žalovaného vznikly problémy. Ačkoliv plná moc byla vystavena až po uzavření smlouvy o nájmu bytu a nezmocňuje žalobce ani k jednáním, které by směřovaly k uzavírání, změnám či ukončování smlouvy o nájmu bytu, z existence plné moci vlastníka bytu pro žalobce soud dovozuje, že žalobce při sjednávání nájmu bytu s žalovaným nejednal za zády vlastníka bytu (své dcery) a že vlastník bytu o přenechání bytu žalovanému věděl a ústně žalobce k přenechání bytu jiné osobě za úplatu zmocnil. Soud pak dovozuje, že pozdějším udělením shora citované plné moci zhojil vlastník bytu případný nedostatek absence písemné plné moci, která měla být žalobci ze strany vlastníka bytu udělena pro možnost přenechat byt k užívání jiné osobě na základě nájemní smlouvy. 7. Smlouva o nájmu bytu sice má být uzavřena písemně (srov. § 2237 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.), ale případný nedostatek písemné formy (popř. nedostatek v podobě absence písemného zmocnění k zastoupení vlastníka bytu jako pronajímatele při uzavření nájemní smlouvy) nečiní smlouvu absolutně neplatnou. V souladu s ustanovením § 582 odst. 2 o.z. by bylo nutné, aby se nájemce neplatnosti takové smlouvy dovolal, což se však do současné doby nestalo. 8. Soud tedy vychází z toho, že žalobce na základě ústního zmocnění od vlastníka bytu přenechal předmětný byt k užívání žalovanému, když bylo s žalovaným ústně dohodnuto, že žalovaný má hradit v žalobě uvedený nájem a platbu za vodné. 9. I kdyby soud vycházel ze shora uvedeného skutkového stavu a vycházel tedy z toho, že žalovaný za měsíce [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [rok] nezaplatil částku 19 500 Kč (tj. 3 x 6 500 Kč), nemohl by však nárok na zaplacení této částky přiznat žalobci. 10. I když žalobce předložil plnou moc, která jej ze strany vlastníka bytu zmocňovala k zastupování v soudním řízení, žalobce z existence této plné moci nevyvodil v řízení potřebnou aktivitu, aby dal procesně relevantním způsobem najevo, že v řízení nejedná sám za svou osobu, ale že jedná jménem své dcery jako její zmocněný zástupce. Pokud by totiž byla v řízení účastna dcera žalobce jakožto vlastník předmětného bytu (a žalobce by ji pouze na základě plné moci zastupoval), byl by soud nucen sice provádět dokazování k některým v žalobě tvrzeným skutečnostem (tj. zejména jaký byl obsah ústní dohody o nájmu bytu), ale v zásadě by se jevil nárok vlastníka bytu jako pronajímatele co do základu (pokud by žalovaný neprokázal v rámci případné obrany opak) důvodným, když je nepochybné, že právo žádat plnění v podobě nájemného a záloh na služby má v zásadě pronajímatel bytu, tedy osoba, která má k bytu vlastnické právo. 11. Protože však z žaloby včetně jejích shora uvedených doplnění a rozšíření zcela jednoznačně plyne, že se žalobce domáhá nároku svým jménem a žádá, aby byly jím uplatněné nároky zaplaceny jemu (a nikoliv jeho dceři), posoudil soud požadavek žalobce na úhradu nájemného a záloh na vodné v částce 19 500 Kč jako nedůvodný, když žalobce není k uplatňování takových nároků aktivně legitimován (tj. právní úprava mu nedává oprávnění tyto nároky uplatnit, neboť je přiznává pronajímateli/vlastníkovi bytu). Z obdobného důvodu shledává soud neoprávněným rovněž požadavek žalobce na zaplacení částky 5 010 Kč, která je žádána jako nedoplatek plynoucí z vyúčtování vodného k předmětnému bytu za období jeho užívání (tj. 5 měsíců počínaje [anonymizováno] [rok]). 12. I kdyby snad žalobce uzavíral ústní dohodu o pronájmu bytu nikoliv jako zástupce vlastníka bytu, ale svým jménem, jednalo by se v takovém případě o smlouvu neplatnou, když jako pronajímatel nemůže uzavřít smlouvu osoba, která by nebyla v postavení vlastníka bytu. V důsledku neplatnosti takové smlouvy by pak sice mohl vzniknout nárok vůči žalovanému z titulu vzniku bezdůvodného obohacení, kterého se mu dostávalo možností užívat bez právního důvodu předmětný byt a spotřebovávat dodávané služby (dodávka vody a její odvod). Takový nárok by však opět svědčil nikoliv žalobci, ale vlastníkovi bytu, neboť pouze na jeho úkor by se žalovaný obohatil. Závěr o neoprávněnosti požadavku, pokud jej uplatňuje žalobce v žalobě vlastním jménem, je zde tedy zcela obdobný. 13. Pokud jde o nároky na náhradu škody opírající se o tvrzení, že žalovaný měl z bytu odcizit kamna a ze sklepní kóje pak 2 kola a dříví, uvedl žalobce k výzvě a dotazům soudu zčásti již v písemném doplnění žaloby, zčásti pak na jednání soudu, že všechny tyto věci byly v době jejich odcizení vlastnictvím vlastníka bytu (tj. dcery žalobce). I kdyby tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný způsobil odcizením těchto věcí škodu, tato škoda nevznikla žalobci, ale vznikla vlastníkovi těchto věcí, neboť rozsah majetku vlastníka věcí a nikoliv žalobce doznal újmy. Protože se žalobce domáhá těchto nároků svým jménem a žádá, aby byly tyto nároky zapl