13 C 204/2022-32 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 11 053,48 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 4. 2022 bylo kontrolou v odběrném místě [obec], [ulice a číslo], zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody, neboť předmětnou kontrolou byla zjištěna neoprávněná manipulace s přívodem elektrického proudu do bytu žalované. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá zaplacení částky 11 053,48 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 3 690,63 Kč a dále z nákladů za zjištění neoprávněného odběru externí společností ve výši 7 362,85 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci zůstala v průběhu celého soudního řízení nečinná. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Soud má z listin předložených žalobkyní, zejména pak z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 25. 4. 2022, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 25. 4. 2022, faktury [číslo] ze dne 2. 5. 2022 a předžalobní upomínky ze dne 22. 6. 2022 za prokázané, že externí zmocněnec žalobkyně coby provozovatelky distribuční soustavy provedl dne 25. 4. 2022 v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] kontrolu v elektroměrovém rozvaděči, na základě které zjistil porušení plomb na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odvodního vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy, přičemž v době kontroly byl hlavní jistič v zapnuté poloze a přes neměřené napojení byla odebírána neměřená elektřina. Žalobkyni tak byla způsobena škoda v celkové výši 11 053,48 Kč, která se skládá ze škody za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 3 690,63 Kč a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 7 362,85 Kč. Žalovaná neoprávněně odebírala elektřinu v období od 28. 3. 2022 do 25. 4. 2022, a to v rozsahu 645 kWh. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 3 690,63 Kč spolu s nutně vynaloženými náklady na zjišťování neoprávněného odběru externím zmocněncem ve výši 7 362,85 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou, pakliže svůj závazek vůči žalobkyni nesplní. Žalovaná na upomínku nereagovala, dlužnou částku neuhradila. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 11 053,48 Kč. Škůdce je tak žalovaná, jakožto neoprávněná odběratelka, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení výše uvedené částky, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají její odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepsání předžalobní výzvy a žaloby). Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.