13 C 218/2021-33 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Žalobce se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 13. 10. 2020 provedl odtah zaparkovaného motorového vozidla [registrační značka] do [anonymizována dvě slova] odkud bylo následujícího dne vráceno na místo odtahu, a to na základě zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jak se podává z protokolu o odtahu vozidla ze dne 13. 10. 2020 a na základě tohoto vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni cenu odtahu ve výši 3 000 Kč (1 500 Kč a 1 500 Kč), když žalovaná do podání žaloby k soudu ničeho nezaplatila s tím, že s odtahem vozidla nesouhlasí, když vozidlo užívá její [role v řízení], v předmětné době byl tento na [anonymizována dvě slova], s tím, že toto bude doloženo, což se však nestalo a ani nebylo doloženo tvrzení žalované o [anonymizována dvě slova], když takto neučinila ani po výzvě a s žalobcem přestala komunikovat. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, a to e-mailovou komunikací mezi účastníky, přehledem s konkrétními daty úklidu města, mandátní smlouvou uzavřenou mezi [územní celek] a [anonymizována dvě slova] [územní celek], nařízením [anonymizována dvě slova] [číslo] o stanovení maximální ceny za nucený odtah silničních vozidel, oznámením veřejnou vyhláškou o dočasném zákazu zastavení silničních vozidel a stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, protokolem o odtažení vozidla, kartou vozidla [anonymizováno] [číslo], daňovým dokladem [číslo] dodavatele [územní celek] a odběratele žalovanou, výzvou k úhradě před podáním žaloby včetně dodejky. Na základě shora prokázaných skutečností a zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení žalované částky 3 000 Kč, což představuje cenu za úplný odtah 2x 1 500 Kč, tj. odtažení a přivezení vozidla na místo odtahu, když žalovaná žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s odtahem, nezaplatila, přestože rozhodné skutečnosti pro které by tomu tak být nemělo, ani na výzvu nepředložila. Rovněž v průběhu tohoto řízení zůstala nečinná. Náklady na odtah jakožto provozovatelka vozidla, kde je dle registru vozidel evidována, představují shora uvedenou částku, a to na základě nařízení [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo listu], [anonymizována dvě slova]), [anonymizováno]). Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku, dle § 1968 o. z., a žalobce má též právo na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi, jenž nebyl zastoupen zástupcem dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.