13 C 24/2022-38 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 20. 12. 2017 uzavřel žalovaný se společnosti [právnická osoba] smlouvu o úvěru na základě které postupitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 199 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve splátkách ve výši 3 311,34 Kč měsíčně při úrokové sazbě 12,70% ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 1. 2018. Žalovaný úvěr čerpal, dostal se do prodlení a postupitel předmětnou pohledávku zesplatnil a ta se stala splatnou k 25. 6. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na výzvy k zaplacení, domáhá se žalobce, na kterého postupitel postoupil pohledávku, zaplacení stoudně. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla tato uzavřena dne 20. 12. 2017 stran výše úvěru 199 000 Kč, kdy žalovaný se zavázel splácen pravidelnými měsíčními splátkami celkem 3 606,34 Kč (včetně pojištění) s roční úrokovou sazbou 12,70% Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný vyplývá, že takto právní předchůdce žalobce učinil vůči žalovanému dopisem ze dne 27. 6. 2019. Dopisem z 25. 6. 2020 též sdělil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky. Z dopisu z 29. 6. 2020 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení závazku předžalobní upomínkou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že dne 16. 6. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným postupitelem [právnická osoba] postupníkovi – žalobci. Dle podacího archu [anonymizována dvě slova] z 29. 6. 2020 byla písemnost„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a„ Výzva k úhradě“ zaslány žalovanému. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci. Mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., dle které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky 199 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit, a to včetně úrokového navýšení. Právní předchůdce žalobce svůj závazek ze smlouvy splnil, když prostředky poskytl a žalovaný porušil svou povinnost tím, že řádně svůj závazek, peněžní prostředky vrátit, včetně navýšení, nesplnil. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny, 181 831,50 Kč, dlužných smluvních úroků 8 018,62 Kč, smluvních poplatků 2 080 Kč a úroků z prodlení 207,81 Kč. Postupitel využil svého práva a z důvodu neplacení žalovaným předmětnou pohledávku zesplatnil a ta se stala splatnou k 25. 6. 2019. Žalovaný se nezaplacením žalované částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat též zaplatit úrok z prodlení, jakožto příslušenství pohledávky, a to dle výše uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle § 2 tohoto nařízení (§§ 1968, 1970 o. z.), k postoupení pohledávky došlo dle § 1879 a násl. o. z. Žalobě jako důvodné, s ohledem na shora uvedené soud vyhověl, a shledal tuto po právu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný a náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 8 286 Kč a nákladů právní služby advokáta, a to odměny dle vyhlášky [číslo] Sbírky, v platném znění, § 7 bod. 6, a to tři úkony právní služby po á 9 140 Kč, dále tři režijní paušály po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z těchto částek dle § 137 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, celkem pak 42 553,20 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. ř. s .