13 C 81/2022-33 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá po žalované vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla povinna zaplatit žalobci žalovanou částku ve výroku rozsudku specifikovanou s odůvodněním, že právní předchůdce pohledávky [právnická osoba], poskytl žalované dle smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2020 finanční prostředky ve výši 30 286,13 Kč, formou revolvingového úvěru, které žalovaný čerpala. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 24. 6. 2021. Úvěr byl žalované poskytnut a žalovaná jej do podání žaloby k soudu neuhradila a na upomínku nereagovala. Předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu věci. Mezi právním předchůdcem pohledávky žalobce a žalovanou byla dne 24. 2. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, dle které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky, které čerpala do výše 30 26,13 Kč, tyto se zavázala splatit do 24. 6. 2021. Žalovaná do rozhodnutí soudu žalovanou částku neuhradila, a proto se domáhá žalobce zaplacení soudně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Po právní stránce soud rozhodl dle § 2395 a násl. o. z., když dle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že žaloba je po právu, a proto žalobě vyhověl, neboť poskytnuté finanční prostředky žalované touto nebyly žalobkyni v dohodnuté lhůtě k plnění vráceny. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci podle ust. § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 390 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 212 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 286 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.