13 C 82/2022-48 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 42 462,12 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy k účtu [číslo] [bankovní účet] ze dne 22. 11. 2018 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a splatnost úvěru nastala 1. 12. 2021. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 10,9 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila, došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky ke dni 23. 12. 2021, v důsledku neplnění povinností žalovaného, neboť žalovaný neprovedl úhradu splátek, a jelikož žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení na základě dopisu ze dne 19. 1. 2021 a 13. 10. 2021, byla po právu podána předmětná žaloba, neboť žalovaný prokazatelně žalobkyni žalovanou částku nezaplatil, a to ani po upomínce a dluží žalobkyni žalovanou částku, která se sestává z jistiny úvěru 39 602,15 Kč, poplatků 2 750 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok 5 671,42 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 367,69 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. č. 351/2013 Sb., v platném znění, proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 024,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 699 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 462 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.