14 C 259/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 9 704 Kč, která sestává z částky 3 000 Kč na jistině, částky 3 204 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 900 Kč jako smluvní pokuty, a částky 2 600 Kč označené jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků žalobkyně uvedla, že tyto vyplývají ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 1. 2022. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta peněžní částka 3 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit do 9. 2. 2022, a to včetně navýšení 3 204 Kč. Žalovaný peněžní prostředky řádně nevrátil, zůstal dlužen jak převzatou částku 3 000 Kč, tak navýšení 3 204 Kč. V důsledku porušení smlouvy byly proti žalovanému dále uplatněny smluvní sankce v podobě smluvní pokuty v celkové výši 900 Kč (2x 450 Kč), částky 450 Kč za 1. upomínku k úhradě, 650 Kč za 2. upomínku k úhradě dlužné částky a dále částky 1 500 Kč označené jako náklady spojené s vymáháním a úhrady ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. 2. Soud má za prokázáno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 7. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit do 9. 2. 2022. Žalovaný se zavázal splatit žalobci úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč. Žalovaný za dobu trvání smlouvy ničeho neuhradil. Pro případ porušení smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit výše v odůvodnění rozsudku specifikované sankce. 3. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení jak peněžní částky 3 000 Kč, tak tzv. poplatku za poskytnutí úvěru 3 204 Kč (fakticky úrokové navýšení vyjádřené pevnou částkou - § 2392 odst. 1 věta první o.z.). V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení plateb označených jako smluvní pokuta za porušení povinností v celkové ve výši 900 Kč (§ 2048 a násl. o. z.). Soud proto tyto peněžní nároky žalobkyni přiznal. 4. Soud naopak zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhá zaplacení další smluvní pokuty ve výši 2 600 Kč jako nákladů spojených s vymáháním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury ve výši 1 500 a náhrady 450 Kč a 650 Kč za zaslané upomínky. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobkyně od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého se smluvní strany dohodly, že úvěrujícímu v případě prodlení úvěrovaného s vrácením úvěru náleží poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smluvní ujednání o možnosti uplatnit vůči žalovanému pro případ prodlení takto konstruovanou peněžní sankci, se příčí dobrým mravům. Na jedné straně nelze sice přehlížet, že žalobkyně poskytuje půjčky zjevně rizikovým skupinám obyvatel, u nichž jsou dány vysoké předpoklady„ úvěrové delikvence“, na straně druhé i v těchto případech by mělo mít zajištění takovéhoto poskytování peněžních prostředků nějaké rozumné meze. Nesplacení úvěru je sankcionováno možností uplatnit vůči žalovanému celkem tři druhy sankcí. Takto smluvně dohodnuté zajištění splnění jinak platně sjednaného závazku je rozporu s dobrými mravy. Podle § 588 věty první nového občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Proto soud nárok na zaplacení peněžní částky 2 600 Kč zamítl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč.