15 C 378/2022-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení 1 530 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval městskou hromadnou dopravou – tramvají linkou 12 provozovanou žalobkyní a na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Cena jízdenky činí 30 Kč, přirážka k jízdnému činí 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se dne 7. 3. 2022 přepravoval prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a to tramvají linkou 12. Na výzvu kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem s tím, že jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 7. 3. 2022 sepsaného kontrolorem žalobkyně. Výše jízdného vyplývá z platného Tarifu PID a výše přirážky k jízdnému vyplývá ze Smluvních podmínek PID. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 530 Kč, neboť žalovaný byl dne 7. 3. 2022 přepravován tramvají provozovanou žalobkyní a neprokázal se platným jízdním dokladem. Toto právo žalobkyně vyplývá z ust. § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Protože žalovaný dluh nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.