19 C 153/2022-49 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 925,84 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], založené na [anonymizováno] pod registračním číslem [anonymizováno] [číslo], [anonymizována tři slova] [číslo], a na základě níž poskytnul věřitel žalovanému úvěr ve výši 13 925,84 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit věřiteli do [datum]. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. K jednání soudu dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (žalovaným nepodepsaná smlouva o revolvingovém úvěru) nepodařilo prokázat, že by mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalovaného umožňující učinit závěr, že žalovaný projevil svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy o úvěru. Žalobkyně v řízení prostřednictvím dokladu označeného jako„ platební informace“ a výpisu z účtu, který vyžádal soud k návrhu žalobkyně, prokázala, že právní předchůdce žalobkyně bez soudu prokázaného právního důvodu na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslal dne [datum] částku 5 000 Kč a dne [datum] další částku 5 000 Kč, které ze strany žalovaného nebyly vráceny, čímž na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný takto vzniklé bezdůvodné obohacení původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud nevydal. Proto má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému právo na zaplacení částky 10 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaný získal na úkor původního věřitele (a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně). Proto soud požadavku na zaplacení částky 10 000 Kč vyhověl, když ve zbytku žalované částky (tj. 3 925,84 Kč) naopak žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku v rozsahu částky 10 000 Kč (§ 1968 o.z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Naproti tomu ohledně požadavku na úrok z prodlení ze zbývající části nároku (tj. 3 925,84 Kč) soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 72 %, žalovaný pak v 28 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 40 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 2 252 Kč, z níž 44 % tvoří částka 991 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..