CS · EN DE FR brzy

19 C 185/2020-45 — Okresní soud v Děčíně

ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2022:19.C.185.2020.1
Datum: 2022-09-19
Předmět: zajištění nákladů neprovdané matce
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 920 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění""příspěvek na bydlení""výživné"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zajištění nákladů neprovdané matce. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.), § 151 vyhl. č. 254/2015 Sb..
Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá na žalovaném vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost přispívat žalobkyni na výživu v době [datum] po dobu dvou let měsíčně částkou 2 500 Kč. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný je otcem jejího syna [jméno], narozeného [datum], když je vzhledem k tomu, že žalovaný své otcovství k dítěti odmítnul uznat souhlasným prohlášením rodičů, nucena domáhat se určení otcovství žalobou. Žalovaný s žalobkyní a synem nežil nikdy ve společné domácnosti a žalovaný žalobkyni nijak nepřispívá na její potřeby. Žalobkyně je přitom bez příjmu s očekáváním přiznání dávek porodného, rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení. Žalovaný pracuje jako lodník a jeho příjem není žalobkyni znám. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil a soud tak dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Z rodného listu [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se žalobkyni dne [datum] narodil syn [jméno] [příjmení], přičemž údaj o otci nebyl v rodném listě ze dne [datum] uveden. Z návrhu na určení otcovství má soud za prokázané, že žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soud návrh, aby soud určil, že žalovaný je otcem shora uvedeného syna žalobkyně. Z protokolu o jednání soudu dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný na tomto soudním jednání souhlasným prohlášením uvedli, že žalovaný je otcem syna žalobkyně [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Z téhož protokolu plyne, že pokud jde o poměry žalobkyně, ta od narození syna pobírala rodičovský příspěvek ve výši [částka] a dále přídavek na dítě a příspěvek na bydlení v nájemním bytě o velikosti 1+1, kde žila pouze s nezletilým synem. Pokud jde o žalovaného, ten uvedl, že pracuje jako [anonymizováno] a má příjem cca [částka], přičemž bydlí s přítelkyní v bytě o velikosti 2+1, kdy nájem včetně služeb činí cca 13 000 Kč, na což přispívá z jedné poloviny. Na jednání soudu pak účastníci navrhli ke schválení dohodu o tom, že žalovaný bude povinen platit výživné na syna [jméno] ve výši 5 000 Kč měsíčně, přičemž pokud jde o nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] v částce 95 000 Kč, ten bude povinen splácet v měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Soud dohodu rodičů schválil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že v řízení může být pasivně legitimován pouze muž, za něhož matka dítěte není provdána a jehož otcovství bylo zákonem stanoveným způsobem určeno. Tyto podmínky jsou na straně žalovaného splněny. Pokud jde o vymezení dvouletého období, za něž se žalobkyně příspěvku na výživu domáhá, to je ze zákona vymezeno dobou od narození syna [jméno] a dobou trvání v délce 2 let, kdy v situaci, kdy se syn narodil dne [datum], je tedy obdobím, po které lze nárok uplatňovat, období od [datum] do [datum]. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matce je skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně dochází k dočasnému snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Pokud jde o nárok na výživné a jeho výši, vycházel soud z výše uvedených zjištění o schopnostech, možnostech a majetkových poměrů jak žalovaného tak rovněž žalobkyně uvedených v řízení o určení otcovství. Z nich pak plyne, že žalovaný kromě vyživovací povinnosti k synovi [jméno] v částce 5 000 Kč nemá jinou vyživovací povinnost. Při příjmu žalovaného v částce cca [částka] (tj. [částka] při kurzu [anonymizováno] [spisová značka]) je evidentní, že i po úhradě nákladů na bydlení (v rozsahu cca 6 500 Kč) a výživného na syna (v částce 5 000 Kč) zbývá žalovanému z jeho příjmu dostatek prostředků a soud tak shledal přiměřeným, aby přispíval po dobu 2 let od narození syna žalobkyni na její výživu právě jí požadovanou částkou, tj. 2 500 Kč měsíčně. Protože ke dni rozhodování soudu již uplynulo celé období, za něž má výživné být hrazeno ([datum] až [datum]), vznikl na povinnosti žalovaného nedoplatek v částce 60 000 Kč (tj. 24 x 2 500 Kč), který soud uložil k úhradě žalovanému ve splátkách ve výši 5 000 Kč. Splátky však podmínil řádným hrazením, přičemž pro případ neuhrazení byť jediné ze stanovených splátek žalovaný výhodu splátek ztrácí. Lhůtu k plnění tedy soud u tohoto nároku stanovil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.. Žalobkyně prokázala prostřednictvím čestného prohlášení, že v souvislosti se svým těhotenstvím vynaložila náklad na těhotenské kalhoty v částce 500 Kč. Proto soud uložil žalovanému rovněž nahradit žalobkyni tuto částku. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis žaloby, účast na jednání soudu). Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Proto soud uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit státu soudní poplatek za návrh ve výši 3 025 Kč, když sazba poplatku vyplývá z položky [číslo] odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Lhůtu k plnění u ostatních nároků soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř..

Citovaná ustanovení

§ 2 (549/1991 Sb.)§ 920 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.