19 C 294/2021-78 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3.2.2021 ve spojení s jejím doplněním v podání ze dne 30.8.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 375 Kč, když v rozsahu částky 13 080 Kč tak činila z titulu nároku na zaplacení měsíčních poplatků za členství v programu [anonymizováno] vyúčtovaných v měsíční výši 1 090 Kč fakturou [číslo] se splatností dne 28.7.2018, [číslo] se splatností dne 28.8.2018, [číslo] se splatností dne 28.9.2018, [číslo] se splatností dne 28.10.2018, [číslo] se splatností dne 28.11.2018, [číslo] se splatností dne 28.12.2018, [číslo] se splatností dne 28.1.2019, [číslo] se splatností dne 28.2.2019, [číslo] se splatností dne 28.3.2019, [číslo] se splatností dne 28.4.2019, [číslo] se splatností dne 28.5.2019 a [číslo] se splatností dne 28.6.2019, když k úhradě poplatků se žalovaný zavázal na základě smlouvy o poskytování služeb v rámci členství v programu [anonymizováno], kterou dne 18.8.2016 uzavřela se žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]. V rozsahu částky 9 995 Kč pak žalobkyně požadovala úhradu z titulu závazku žalovaného uvedeného v článku [anonymizováno] shora uvedené smlouvy zaplatit [právnická osoba] [anonymizováno] pro případ, že v den skončení smlouvy nevrátí od této společnosti převzatý přístroj ([anonymizováno 5 slov] [příjmení]), hodnotu tohoto přístroje uvedenou v předávacím protokole. Ačkoliv žalovaný přístroj na základě předávacího protokolu dne 19.8.2016 obdržel, poté, co [právnická osoba] a.s. z důvodu neplacení členských poplatků smlouvu ukončila, cenu přístroje (19 990 Kč) v rozsahu částky 9 995 Kč neuhradil, ačkoliv mu byla vyúčtována fakturou [číslo] se splatností dne 12.8.2018. Pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.7.2020. V rozsahu částky 300 Kč se pak žalobkyně domáhá úhrady nákladů vymáhání, které žalobkyni vznikly v souvislosti s uplatňováním pohledávky vůči žalované. 2. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne 21.2.2022 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků a na základě obsahu spisu a provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná pouze zčásti. 3. Z e-mailové zprávy ze dne 18.8.2016 ve které [právnická osoba] [anonymizováno]. schválila žádost žalovaného o členství ve spojení s předávacím protokolem přístroje ze dne 19.8.2016 a ve spojení s [anonymizováno] programu [anonymizována dvě slova] každý rok pro firmy má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 19.8.2016 se [právnická osoba] [anonymizováno]., [IČO], smlouvu, na základě níž mu poskytla [právnická osoba] [anonymizováno]. k užívání přístroj [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] v ceně dle předávacího protokolu v částce 19 990 Kč. V předávacím protokole žalovaný prohlásil, že se seznámil s podmínkami shora uvedeného programu. Za členství v programu se žalovaný zavázal hradit [právnická osoba] [anonymizováno]. členský poplatek v částce 1 090 Kč měsíčně. Společnost [anonymizováno] takový poplatek v částce 1 090 Kč žalovanému vyúčtovala shora uvedenými fakturami v souhrnné výši 13 080 Kč. Pokud žalovaný neprokázal, že by takový poplatek uhradil, je v situaci, kdy žalobkyně prokázala, že na ni byly nároky původního věřitele postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.7.2020, požadavek na zaplacení částky 13 080 Kč oprávněný, neboť mezi stranami smlouvy byla uzavřena smlouva typově v občanském zákoníku neupravená (srov. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), z níž plynul pro žalovaného shora uvedený závazek. 4. Pokud jde o požadavek na zaplacení částky 9 995 Kč, je v článku [anonymizováno] a [číslo] programu uvedeno, že pokud žalovaný nevrátí [anonymizováno] nejpozději v den skončení smlouvy, je [právnická osoba] [anonymizováno] oprávněna požadovat úhradu hodnoty [anonymizováno] uvedenou v předávacím protokolu. Žalobkyně sice prokázala, že žalovaný na základě předávacího protokolu obdržel do užívání shora uvedený [anonymizováno] v ceně dle předávacího protokolu v částce 19 990 Kč. Dle článku [anonymizováno] podmínek programu trvalo členství žalovaného a smlouva, nebyla-li ukončena dříve, 2 roky od převzetí [anonymizováno], v tomto případě tedy nejdéle do 19.8.2018. Pokud žalovaný neprokázal, že by do tohoto data poskytnutý přístroj vrátil, byla [právnická osoba] [anonymizováno] oprávněna vyúčtovat žalovanému cenu přístroje uvedenou v předávacím protokole, tedy částku 19 990 Kč. Společnost pak žalovanému vyúčtovala fakturou č. [číslo] se splatností dne 12.8.2018 k úhradě částku 9 995 Kč. Pokud žalovaný neprokázal, že by částku uhradil, je v situaci, kdy žalobkyně prokázala, že na ni byly nároky původního věřitele postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22.7.2020, požadavek na zaplacení částky 9 995 Kč rovněž oprávněný, neboť mezi stranami smlouvy byla uzavřena smlouva typově v občanském zákoníku neupravená (srov. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), z níž plynul pro žalovaného shora uvedený závazek. 5. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ustanovením § 1970 o.z. rovněž právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném znění). Pro pohledávky splatné do 31.12.2018 činí 9 % ročně, pro pohledávky splatné do 30.6.2019 činí 9,75 % ročně a pro pohledávky splatné po 30.6.2019 činí 10 % ročně. Proto bylo žalobě i v této části vyhověno. 6. Naproti tomu pokud jde o požadavek na zaplacení částky 300 Kč z titulu nákladů na vymáhání pohledávky, tento soud shledal neoprávněným, neboť žalobkyně s žalovaným do žádného smluvního vztahu nevstoupila, ze smluvního vztahu, který byl uzavřen s původním věřitelem, takový nárok rovněž neplyne a ani ze zákona nelze požadavek na úhradu nákladů na vymáhání pohledávky dovodit. Ustanovení § 513 o.z. ve spojení s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. umožňuje uplatnit náklady spojené s uplatněním pohledávky pouze, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli. Protože v daném případě se o takové vztahy nejedná, soud požadavek na zaplacení částky 300 Kč zamítnul. 7. Žalobkyně měla v řízení procesní neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, proto jí podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náleží nárok na plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 935 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny dle § 14b ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění) a z náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 387 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř..