20 C 122/2022-31 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení 1 611,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce žalobu zdůvodnil tím, že žalovaná byla v rámci silniční kontroly vyzvána ke splnění povinnosti podrobit se odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek než alkohol. Z tohoto důvodu byla přepravena do nemocnice v [obec], kde jí bylo dne 29.9.2021 provedeno klinické vyšetření a odběr žilní krve, na jehož základě bylo zjištěno, že žalovaná měla pozitivní výsledek na přítomnosti metamfetaminu v krvi. Za tento odběr a laboratorní vyšetření vystavilo zdravotnické zařízení fakturu na částku 58,50 Kč, kdy žalobce uhradil tuto fakturu dne 14.10.1921. Dále byla vystavena faktura na zaplacení částky 1 500 Kč se splatností 1.12. Podle § 24 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek uhradil žalobce a žalované vystavil fakturu [číslo] v celkové částce 1 611,65 Kč, se splatností 14.3.2022 a žalovaná do dnešního dne neuhradila ničeho. 2. Soud ve věci rozhodoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., bez nařízení jednání, neboť pro uvedený postup byly splněny zákonem stanovené podmínky. 3. Z předložených listinný důkazů žalobkyně soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru o věci samé: žalovaný byl v rámci silniční kontroly vyzván ke splnění povinnosti podrobit se odběru krve spojeného s odborným lékařským vyšetřením k prokázání přítomnosti jiných návykových látek než alkohol. Z tohoto důvodu byla přepravena do nemocnice v [obec], kde jí bylo provedeno klinické vyšetření a odběr žilní krve, na jehož základě bylo zjištěno, že žalovaná měla pozitivní výsledek na přítomnosti metamfetaminu v krvi. Za tento odběr žalovaná dluží žalobci 1 611,65 Kč, se splatností 14. 3. 2022 a žalovaná do dnešního dne neuhradila ničeho. 4. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek platí, že náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle ustanovení § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen.