20 C 270/2022-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 4. 1. 2007 smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný sjednaný režim splátek nedodržoval, splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo požadovat uhrazení celé neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele ([právnická osoba] [anonymizováno]). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2015 přechodný věřitel postoupil tuto pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně se tedy po žalovaném z titulu smlouvy o půjčce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 13. 12. 2007 uzavřela společnost [právnická osoba] smlouvu o půjčce se žalovaným, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč ve 40 pravidelných týdenních splátkách po 205 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2015 přechodný věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky přechodný věřitel oznámil žalovanému dopisem. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky a ke splnění dluhu mu poskytla dodatečnou lhůtu 7 dnů s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy účinném znění, (dále jen„ občanský zákoník), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 3 200 Kč v pravidelných 40 týdenních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když půjčku žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, když řádně a včas neuhradil celou poskytnutou půjčku. Žalovaný tím, že nezaplatila právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 517 odst. 1 občanského zákoníku). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z půjčky vzniklo též právo požadovat i zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele. A následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2015 přechodný věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % celkem 1 489 Kč.