20 C 81/2022-94 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 20. 10. 2016 [číslo] na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit, což se však nestalo. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z provedeného dokazování, a to ze shora specifikované smlouvy, vzal soud za prokázanou aktivní a pasivní legitimaci žalobkyně a žalovaného. Ze shora specifikované smlouvy, z všeobecných obchodních podmínek a ze sazebníku soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 20. 10. 2016 s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky do výše 20 000 Kč, které měl žalobkyni řádně splácet.. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a náklady. Odstoupením od smlouvy o úvěru pro neplacení došlo k tomu, že všechny peněžité závazky ze smlouvy o úvěru se staly splatnými a dlužník je povinen okamžitě uhradit závazky v plné výši. Celkový dluh žalovaného činí 41 928,29 Kč (nesplacená jistina 34 459,76 Kč, dlužné běžné úroky 4 625,53 Kč, měsíčních poplatků za vedení karty 343 Kč náklady za ukončení smlouvy 1 500 Kč a náklady upomínek 1 000 Kč). Žalovaný však svému závazku plnit řádně a včas nedostál a ocitl se tak s placením splátek v prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného, má žalobkyně právo rovněž na úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Závěrem soud dodává, že smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, což znamená, že není závislá na bezprostředním plnění dlužníkovi. Z toho důvodu bylo na žalovaném, aby při prokázání vzniku smluvního vztahu tvrdil a také prokazoval, kdy a jak dlužné částky vyrovnal. Není již proto třeba dále při totální pasivitě žalovaného verifikovat, zda, kdy a příp. jakou částku tento uhradil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 046,40 Kč Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 866 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby po 2 780 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem 13 046,40 Kč.