CS · EN DE FR brzy

25 C 292/2022-15 — Okresní soud v Děčíně

ECLI: ECLI:CZ:OSDC:2022:25.C.292.2022.1
Datum: 2022-10-08
Předmět: O zaplacení 12 381,61 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013
["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 12 381,61 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89)
Žalobkyně se žalobou na žalovaném domáhá zaplacení 12 381,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že prostřednictvím on - line formuláře na webových stránkách uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. V souladu se Smlouvou o úvěru byl úvěr ve výši 8 000 Kč vyplacen ve prospěch žalovaného dne [datum], a to převedením na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], pod specifikací platby [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky ve výši 8 000 Kč spolu se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v nákladech za poskytnutí úvěru, úrokem za sjednanou dobu úvěru a poplatkem za uzavření smlouvy o úvěru. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou úvěru vznikla dle čl. 4 [číslo] smlouvy o úvěru povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté finanční částky (s kterými je žalovaný v prodlení) za období od [datum] do [datum] v celkové výši 1 880 Kč. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl upomínán k zaplacení, a proto se žalobkyně, domáhá úhrady dlužné částky soudně. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřely dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit jednorázově, nejvýše do 28 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému, společně se sjednaným příslušenstvím úvěru, t. j. úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Uvedenou skutečnost soud zjistil z obsahu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo]. V souladu se Smlouvou o spotřebitelském úvěru byl úvěr ve výši 8 000 Kč vyplacen žalovanému dne [datum], a to převedením na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], pod specifikací platby [číslo]. Uvedenou skutečnost soud zjistil z výpisu z účtu, potvrzujícího odeslání peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalovanému. Smluvní strany si dále dohodly pro případ nezaplacení úvěrové částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení. Žalovaný poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně a včas nesplatil. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, zaplacení úroku a poplatku za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 2 501,61 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč ve výši 8,50 % ročně od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty z jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč ve výši 0,1 % denně za období od [datum] do [datum] ve výši 1 880 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla odeslána na emailovou adresu žalovaného tentýž den, upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. Na toto žalovaný nijak nereagoval. Soud věc posoudil po právní stránce takto: <i>Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení č. 351/2013 Sb.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr ve výši 8 000 Kč žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas nesplatil. Žalovaný se tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zároveň pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky obsahovala citovaná smlouva ujednání o smluvní pokutě v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 381,61 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2048 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.