32 C 2/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je regresní nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, kterou hradila za lékařské ošetření svého pojištěnce [jméno] [příjmení], které podstoupil v důsledku toho, že mu žalovaný naléval jako nezletilému alkoholické nápoje, čímž mu přivodil těžký stav opilosti, který si vyžádal lékařské ošetření v nemocnici v [obec]. Soud rozhodl o žalobě dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.), bez nařízení jednání, neboť oba účastníci řízení s rozhodnutím bez jednání souhlasí a věc lze rozhodnout jen na podkladě listin založených ve spisu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] v době od 17:00 do 22:20 hodin, na adrese [adresa žalovaného], podal žalovaný alkohol mladistvému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], a to tak, že mu naléval panáky Hanácké vodky, Avanti a bílé víno, přičemž si [jméno] [příjmení] po požití nezjištěného množství uvedeného alkoholu přivodil těžký stav opilosti, který si vyžádal výjezd RZS [obec] a následně hospitalizaci [jméno] [příjmení] v nemocnici v [obec], a to do [datum], přičemž dle vyšetření odebraného biologického materiálu byla [jméno] [příjmení] naměřena hodnota 1,71 promile alkoholu v krvi, kdy náklady na ošetření a hospitalizaci činily částku 7 958,79 Kč, které za svého pojištěnce uhradila žalobkyně. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, podle kterého má zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, neboť žalovaný je v prodlení s úhradou peněžité částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (sepsání výzvy k plnění a žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jelikož je žalobkyně dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudního poplatku a soud žalobě vyhověl, uložil soud povinnost k úhradě soudního poplatku žalované dle § 2 odst. 3 tohoto zákona. Základem pro výpočet poplatku je dle § 6 odst. 1 tohoto zákona jistina dlužné částky, výše poplatku tak dle sazebníku poplatků tvořící přílohu k uvedenému zákonu činí 400 Kč.