6 C 337/2022-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 1 195,73 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, která dodávala žalované plyn do odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] na základě smlouvy o dodávce plynu. Jelikož původní dodavatel žalované ([právnická osoba]) pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele (obchodníka s plynem), zajišťovala ode dne [datum] dodávku plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. I této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Za odebraný plyn za období od [datum] – [datum] nezaplatila částku 1 195,73 Kč (faktura [variabilní symbol] se splatností [datum]). Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, k věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně zajišťovala pro žalovanou dodávku plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance. Žalovaná si nezvolila jiného dodavatele, obchodníka s plynem, když původní dodavatel [právnická osoba] pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn. Žalobkyně dodávala žalované plyn a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby. Z příslušné faktury má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu plynu celkovou částkou 1 195,73 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodaného plynu. Podle ustanovení § 12a zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dodavatel poslední instance se zavazuje dodávat žalované plyn, neboť původní dodavatel [právnická osoba] pozbyl oprávnění nebo možnosti dodávat plyn. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší, než 630 MWh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn a žalované vznikla povinnost uhradit cenu dodaného zemního plynu. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě zcela vyhověl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy) podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném od [datum], dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ve znění platném od [datum], 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 489 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.