13 C 119/2023-41 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 27. 4. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 24 228 Kč s příslušenstvím do 27. 5. 2022. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. Žalovaná částka sestává z jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů na upomínání. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], uzavřela dne 27. 4. 2022 s žalovaným výše uvedenou smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do 27. 5. 2022 v částce 24 228 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 260 Kč (počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 28. 4. 2022 z dlužné jistiny, pohledávky ve výši 20 000 Kč do 7. 11. 2022 - § 122 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru), náklady na upomínání ve výši 150 Kč za tři upomínky zaslané žalovanému po á 50 Kč a zákonné úroky z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupila společnost [právnická osoba], předmětnou pohledávku žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne 22. 11. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 9. 3. 2023. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení č. 351/2013 Sb.</i> Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splatit do 27. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost úvěr vrátit, uložil soud žalovanému povinnost vrátit jistinu úvěru společně se smluvní pokutou a náklady na upomínání tak, jak je shora specifikováno, když soud provedeným dokazováním má za prokázáno, že žalobce svá tvrzení v žalobě prokázal shora provedenými důkazy a jelikož žalovaný nesplatil svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal, tedy vrátit půjčené finanční prostředky spolu s příslušenstvím do příslušné lhůty, a to ani po několikerém upomínání, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když, pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, tak v rámci schvalovacího procesu došlo ze strany právního předchůdce pohledávky žalobkyně k nahlížení do registru – Insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací v rámci prověřování bonity žalovaného a svých povinností původní věřitel tímto dostál. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto bylo žalobě i v této části vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 383 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 931 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 260 Kč sestávající z částky 300 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.