13 C 204/2023-50 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 6. 2020, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], kdy ta zapůjčila žalované částku 10 000 Kč a dne 8. 1. 2020 částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku 10 000 Kč zaplatit v pravidelných 52týdenních splátkách po á 394 Kč Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22. 7. 2020 a ke dni 23. 12. 2020 činí dlužná jistina 9 754,26 Kč a dlužný poplatek 8 354,82 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 1 000 Kč. Pokud jde o smlouvu z 8. 1. 2020, tak částku 20 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 24měsíčních splátkách po á 1 790 Kč, poslední splátku zaplatila 29. 6. 2020 a ke dni 23. 12. 2020 představuje dluh na jistině 17 796,24 Kč a dlužný poplatek 15 759,76 Kč. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 29. 6. 2020, uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem 20 477 Kč, včetně poplatku pojištění a úroku v pravidelných 52týdenních splátkách po á 394 Kč. Dle smlouvy [číslo] ze dne 8. 1. 2020 uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem 42 939 Kč formou 24měsíčních splátek po á 1 790 Kč, kdy žalovaná převzala poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Nedílnou součástí smluv o zápůjčkách jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které jsou součástí uvedených smluv. Jelikož žalovaná do stanoveného data neuhradila celou dlužnou částku, vznikl jí dluh na jistině ve výši 9 754,26 Kč a na poplatku ve výši 8 354,82 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4 119,27 Kč a kapitalizovaný zákonný roční úrok z prodlení 1 940,28 Kč a úrok ve výši 28,47 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonný roční úrok z prodlení z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení, pokud jde o zápůjčku z 29. 6. 2020 a dluh na jistině ve výši 17 796,24 Kč a dlužné částky poplatku 5 759,76 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 4 129,62 Kč a kapitalizovaných zákonných ročních úroků z prodlení ve výši 3 544,05 Kč a úroku ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonných ročních úroků z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem pohledávky soud zjistil, že též byla postoupena pohledávka za žalovanou. Z výzvy k plnění z 1. 6. 2023 vyplývá, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do 16. 6. 2023. Z oznámení o postoupení pohledávek vyplývá, že takto bylo právním předchůdcem pohledávky žalobkyně vůči žalované učiněno dopisem z 16. 12. 2022. Ze zákaznických karet stran žádostí o zápůjčku bylo zjištěno, že pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, tak tento byl ze strany právního předchůdce žalobkyně dodržen, úvěruschopnost byla hodnocena individuálně, včetně vytěžení informací z interních a externích databází, byla zohledněna též disponibilní částka. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce, žalované byly zapůjčeny finanční prostředky, které převzala oproti podpisu a zavázala se je zaplatit v pravidelných týdenní, resp. měsíčních splátkách, což nedodržela. Dle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). [právnická osoba], tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalované postoupit na žalobkyni, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek stalo. Žalovaná své povinnosti nedostála, přestože byla původním věřitelem, ale i žalobkyní, upomínána k zaplacení, a proto se žalobkyně, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek, po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z., též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č.351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proto bylo žalobě i v této části vyhověno, neboť žalovaná nereagovala na výzvy k zaplacení a do jednání soudu ničeho z žalované částky nezaplatila. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 699,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 067 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 665 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13b odst. 3 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.