13 C 60/2023-41 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 3. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal při podpisu smlouvy v místě svého bydliště a spolu s jistinou úvěru se zavázal uhradit příslušenství za dobu jeho trvání ve výši 12 880 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatek za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč a poslední splátka připadala na den 19. 5. 2022. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, pouze zaplatil 2 000 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 19. 3. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným bylo zjištěno, že tato uzavřela dne 19. 3. 2021 s žalovaným výše uvedenou smlouvu, jíž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně příslušenství úvěru 12 888 Kč ve 14měsíčních splátkách po á 1 992 Kč. Pro případ prodlení s úhradou dluhu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobce požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 770,49 Kč od prvého dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 20. 5. 2022 do 13. 7. 2022. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 14 008,91 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 248,03 Kč, kapitalizovaný úrok 12 195,73 Kč, zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny a smluvní pokuta. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, včetně dodatku [číslo] ze dne 30. 5. 2022, postoupila společnost [právnická osoba], předmětnou pohledávku žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne 4. 8. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 21. 11. 2022. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení č. 351/2013 Sb.</i> Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů a na tomto základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr. Žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně nesplácel, zaplatil pouze částu 2 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tedy poskytl žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splatit ve 14měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že nesplnil povinnost úvěr vrátit, uložil soud žalovanému povinnost vrátit nesplacenou jistinu úvěru společně se smluvní pokutou a příslušenstvím, zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem z prodlení, když soud provedeným dokazováním má za prokázáno, že žalobkyně svá tvrzení v žalobě prokázala shora provedenými důkazy a jelikož žalovaný nesplatil svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal, tedy vrátit půjčené finanční prostředky spolu s příslušenstvím do příslušné lhůty, a to ani po několikerém upomínání, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, včetně příslušenství pohledávky, tj. zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. Soud proto žalobě i v této části vyhověl, když u žalovaného byla řádně zkoumána jeho úvěruschopnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 779 Kč sestávající z částky 300 Kč za tři úkony právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.