15 C 456/2022-37 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalované k opakovanému čerpání částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Žalovaná celou úvěrovou částku vyčerpala, ale úvěr řádně a včas nevrátila. Následně byla celá částka zesplatněna a pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tedy po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny v částce 50 000 Kč a příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 8. 2019 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou bylo sjednáno poskytnutí úvěru žalované ve výši 50 000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně, vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr a úroky z úvěru se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 500 Kč, vždy v 17. den každého kalendářního měsíce. 6. Z výpisu obratů na úvěrovém účtu soud zjistil, že žalovaná čerpala celý úvěr v částce 50 000 Kč, který řádně a včas nesplácela. 7. Z výzvy k úhradě ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek do 21. 2. 2020, kdy ji zároveň upozornila na možnost zesplatnění celé úvěrované částky. 8. Z dopisu ze dne 22. 2. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnila, a to k 21. 2. 2020. 9. Ze smlouvy o postoupení a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla dne 30. 11. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 1. 2021. 10. Z dopisu ze dne 31. 5. 2022 soud zjistil, že se jedná o předžalobní upomínku k úhradě splatného dluhu. 11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 2. 8. 2019 uzavřena smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala celou úvěrovanou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně svou část smlouvy splnila, když žalované úvěr poskytla. Žalovaná úvěr v celé výši čerpala, nicméně ho řádně a včas nesplatila, kdy se dostala do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou upomínala k řádnému splácení a po pasivitě žalované celý úvěr zesplatnila k 21. 2. 2020. Následně celou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím odpovídající poskytnutým peněžním prostředkům na základě smlouvy ze dne 2. 8. 2019. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudil podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, a to jako poměr ze smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky v částce 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ujednanou ve smlouvě poskytla a žalovaná ji čerpala. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když částku řádně a včas nesplácela, pro což právní předchůdkyně celý úvěr v souladu se smluvními podmínkami zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Jelikož žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předmětnou částku ani po výzvě nevydala, byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020 na žalobkyni. Žalovaná je tudíž povinna zaplatit žalobkyni vedle jistiny i úrok z prodlení v zákonné výši (srov. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud žalobě vyhověl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.