15 C 95/2023-24 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 13 010,49 Kč s přísl. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne 14. 1. 2021 uzavřena smlouva č. [anonymizováno], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit do 12. 2. 2021 spolu s poplatkem v částce 10 193 Kč a obchodním úrokem ve výši 40 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] ze dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě byly dne 15. 1. 2022 žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v částce 10 193 Kč do 12. 2. 2021. Dle čl. VIII odst. 1 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. 6. Z potvrzení o provedení tuzemské úhrady, vystavené [právnická osoba], a vytvořené dne 14. 7. 2022 v 21:20 hod soud zjistil, že dne 15. 1. 2021 byla provedena platba ve výši 10 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalovaného na účet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce ve znění„ Zapujcka [anonymizováno]“. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 1. 2021 zjistil, že je zde uvedena výše spotřebitelského úvěru 10 000 Kč, celková částka splatná spotřebitelem 14 200 Kč a obchodní úrok ve výši 40 % ročně. Tento formulář byl vzdáleně podepsaný za pomoci sms, kdy k žádosti bylo použito číslo [číslo obč. průkazu]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 7. 2022 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni zaplacení úhrady portfolia, který byla provedena dle potvrzení transakce dne 12. 7. 2022 pod [variabilní symbol]. 9. Z dopisu ze dne 21. 7. 2022 a 8. 8. 2022 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Z dopisu ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky do 21. 11. 2022. 11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 14. 1. 2021 uzavřena smlouva č. [anonymizováno], na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, která byla zaslána žalovanému dne 15. 1. 2021 na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve výše zmíněné smlouvě zavázal takto získané peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do 12. 2. 2021 spolu s poplatkem v částce 10 193 Kč a obchodním úrokem ve výši 40 % ročně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení. Žalovaný peněžní prostředky do sjednaného dne nevrátil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 12. 7. 2022 na žalobkyni. 13. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil podle následujících ustanovení. 14. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 17. Žalobkyně má právo na zaplacení částky 13 010,49 Kč s přísl. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 14. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 12. 2. 2021 spolu s poplatkem v částce 10 193 Kč. Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 8 616 Kč, se se zbytkem svého dluhu se dostal do prodlení. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 10 000 Kč jakožto nesplacenou částí jistiny, částky 6 700,09 Kč jakožto nesplacené části poplatku za poskytnutí a kapitalizovaných smluvních úroků a částky 3 010,49 Kč jakožto smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalovaný výše specifikované platby dosud neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud tímto rozsudkem. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 010,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 19. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.