19 C 121/2023-41 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalované uložení povinnosti platit k rukám žalobkyně počínaje dnem [datum] výživné na mladého dospělého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] v částce 1 000 Kč měsíčně, když v žalobě uvedla, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl [jméno] [příjmení], [datum narození], na základě předběžného opatření předán do péče [anonymizována čtyři slova], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Následně [název soudu] nařídil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] přemístění [jméno] [příjmení] do [anonymizována čtyři slova] se [anonymizována čtyři slova], s [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova], [obec] [anonymizováno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec]. Týmž rozsudkem nařídil soud ústavní výchovu [jméno] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] bylo žalobkyni potvrzeno, že [jméno] [příjmení] byl umístěn v zařízení do [datum] [stát. instituce], odborem sociálních věcí a zdravotnictví byl s [jméno] [příjmení] dne [datum] vypravován individuální plán mladého dospělého. [jméno] [příjmení] podal dne [datum] s platností od [datum] žádost o zaopatřovací příspěvek opakující se. Vzhledem ke skutečnosti., že byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro vznik nároku na dávku, byla dávka přiznána. Žalobce tak vyplácí nezaopatřenému [jméno] [příjmení] ode dne [datum] opakující se zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 50u odst. 1 uvedeného zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 zákona, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Podle § 50u odst. 2 uvedeného zákona je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b zákona, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. 2. Žalovaná k návrhu uvedla, že se svým synem [jméno] [příjmení] má neustále problémy. Po smrti otce [jméno] ji [jméno] již neposlouchal a choval se k ní vulgárně. Proto byl umístěn do výchovného ústavu, ze kterého byl po dosažení zletilosti propuštěn. Nejprve bydlel u ní a následně se odstěhoval na jí neznámé bydliště. Ví, že [jméno] při odchodu z ústavu obdržel částku 45 000 Kč a od úřadu práce pobírá částku 17 250 Kč. Má tedy podle ní dost prostředků na bydlení a stravu, přičemž ona nyní bydlí sama, pobírá sociální podporu a nemá na úhradu výživného peníze. Na jednání soudu dne [datum] pak žalovaná sice uznala nárok žalobce, ale současně požadovala možnost hradit tento nárok ve splátkách po 500 Kč, neboť nemá dostatek prostředků na vyšší platby. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 4. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací] má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení], [datum narození], který je synem žalované, byl tímto usnesením na základě předběžného opatření předán do péče [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Důvodem nařízení předběžného opatření byla skutečnost, že po smrti otce [jméno] dne [datum] zde nebyla osoba, která by byla schopna zajistit péči o tehdy nezletilého [jméno], když žalovaná tehdy pracovala turnusově v zahraničí a žádná jiná osoba z rodiny péči o [jméno] nebyla schopna či ochotna převzít. Rozhodnutí se stalo vykonatelným dne [datum]. 5. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že soud tímto rozsudkem na základě vydání předběžného opatření rozhodnul o přemístění [jméno] [příjmení] do [anonymizována čtyři slova] se [anonymizována čtyři slova], s [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova], [obec] nad [příjmení], [ulice a číslo], [obec] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Týmž rozsudkem nařídil soud ústavní výchovu [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova]). 6. Z potvrzení [anonymizována čtyři slova] se [anonymizována čtyři slova], s [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova], [obec] [anonymizováno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] pobýval v zařízení od [datum] do [datum]. 7. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je ve školním roce [rok] [rok] žákem [anonymizována dvě slova] [ulice] školy [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [obec] [anonymizována dvě slova] 8. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] v [obec] na d [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], narozenému [datum], byla přiznána podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč, a to ode dne [datum]. 9. Z potvrzení [stát. instituce] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] má vypracován individuální plán mladého dospělého podle § 50d zák. č. 359/1999 Sb. ze dne [datum]. 10. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že žije sama, bydlí v bytě 2+1 v nájmu, kde výdaje na bydlení dosahují částky cca 11 100 Kč měsíčně. Je bez [anonymizována dvě slova]. Nemá dalších vyživovacích povinností. Syn u ní přebývá nárazově, když se pohádá se svou přítelkyní, se kterou po ukončení pobytu ve výchovném ústavu bydlí na jí neznámé adrese v [anonymizováno]. 11. Ze zpráv Úřadu práce ČR soud zjistil, že žalovaná je od [datum] dosud v evidenci nezaměstnaných, když podporu v nezaměstnanosti pobírala pouze v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a dále že žalovaná pobírá v období od [anonymizováno] [rok] doposud dávky hmotné nouze (ve výši 4 620 Kč a v [anonymizováno] [rok] ve výši 1 612 Kč) a příspěvek na bydlení (ve výši 8 925 Kč a od 2/ 2023 ve výši 13 296 Kč). 12. Ze zprávy [stát. instituce] má soud za prokázané, že žalovaná nepobírá žádný důchod. 13. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že tímto rozsudkem bylo žalované s účinností od [datum] sníženo výživné, které byla povinna platit na tehdy nezletilého [jméno] z částky 4 000 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně. Z tohoto rozsudku ve spojení s výpovědí žalované v nynějším řízení má soud za prokázané, že žalovaná ke dni [datum] ukončila pracovní poměr u společnosti [právnická osoba], přičemž minimálně vlastní nerozvážností k dohodě přikročila přes to, že o ukončení pracovního poměru ve skutečnosti nestála, avšak neučinila kroky k zachování tohoto pracovního poměru a umožnila zaměstnavateli jeho ukončení dohodou. 14. Podle ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. 15. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika (§ 913 odst. 1 o. z.). Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 16. Z citované právní úpravy vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem, jimž je vyplácen zaopatřovací příspěvek, nezaniká. Právo dítěte na výživné však přechází na Českou republiku. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví soud dle obecných ustanovení o vyživovací povinnosti rodičů k dětem a rodiče pak musí svoji vyživovací povinnost plnit podle svých možností, schopností a majetkových poměrů a ve vazbě na odůvodněné potřeby dítěte, přičemž životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. 17. V posuzované věci byla rozhodnutím [anonymizována dvě slova] – Krajské [anonymizováno] v [obec] [jméno] [příjmení] přiznána podle příslu