19 C 94/2023-64 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve spojení s jejím doplněním v podáních ze dne [datum] a [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 546,04 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení, když v žalobě uvedla, že jakožto dodavatel poslední instance (DPI), ve smyslu § 12a-12c zákona 458/2000 Sb., dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], PSČ [číslo], vedeného pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo] s tím, že žalovanému zajistil dodávku elektřiny v režimu dodavatele poslední instance poté, co jeho původní dodavatel ztratil možnost obchodovat s elektřinou. Za období od [datum] do [datum] vystavila žalobkyně žalovanému fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku 12 546,04 Kč. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, jimiž se vztah účastníků řídí, a podle nichž splatnost faktury nastává 15. dne od jejího vystavení. Faktura byla žalobcem zaslána žalovanému na poslední žalovaným uvedenou adresu. II. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni ke dni podání tohoto návrhu neuhradil ani zčásti. Žalobkyně rovněž požadovala úhradu částky ve výši 44,50 Kč z titulu nároku na doplatek poplatku za zaslání upomínky k úhradě dlužné částky ve výši 240 Kč, když tuto částku účtuje v souladu s [anonymizováno] obchodními podmínkami dodávky elektřiny, které byly pro žalovaného závazné, a to v situaci, kdy žalovaný platbou ze dne [datum] ve výši 195,50 Kč poplatek zčásti uhradil. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně žalobkyně s žalovaným k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě žalobkyní předložených či k důkazu navržených listin (sdělení [právnická osoba], a.s. ze dne [datum], sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], smlouva, všeobecné obchodní podmínky žalobce, ceníky žalobce, daňový doklad uvedený v žalobě, upomínka) má soud za prokázané, že žalovanému byla ze strany žalobkyně v pozici dodavatele poslední instance zajišťována v období od [datum] do [datum] do shora uvedeného odběrného místa dodávka elektřiny, jejíž cenu v částce 12 546,04 Kč se splatností dne [datum] žalovaný dosud neuhradil. Požadavek na zaplacení částky 12 546,04 Kč je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení § 12a - § 12c zákona č. 458/21000 Sb. podle nichž dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel: a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 12a odst. 2). [příjmení] elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství (§ 12a odst. 5). Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce (§ 12b odst. 1). Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní (§ 12b odst. 2). Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy (§ 12c odst. 1). Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy (§ 12c odst. 4). Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku (§ 12c odst. 5). Pokud jde o nárok na úhradu částky ve výši 44,50 Kč v souvislosti se skutečností, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě dlužné částky, tak soud má ze shora uvedených zákonných ustanovení za prokázané, že vztah mezi žalobcem a žalovaným se rovněž řídil ustanoveními [anonymizováno] obchodních podmínek dodávky elektřiny (dále jen VOPD), dle jejichž části týkající se poplatků je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek (smluvní pokutu) za každou jednotlivou písemnou upomínku splatné platby ve výši 240 Kč. Žalobkyně soudu doložila, že takovou upomínku vůči žalovanému důvodně uplatnila. Proto při částečné úhradě poplatku v rozsahu částky 195,50 Kč, posoudil soud požadavek na doplatek poplatku v částce 44,50 Kč rovněž jako oprávněný. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároků v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl ode dne po datu splatnosti daňového dokladu v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je jeho požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 11,75 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejích doplnění) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..