20 C 220/2022-23 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 30 900 Kč s příslušenstvím a rovněž povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu nezaplaceného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu [číslo] na adrese [adresa], a to za měsíce duben 2022 až červen 2022. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájem bytu [číslo] na adrese [adresa], a to na dobu určitou do 30. 6. 2022. Nájemné bylo nájemní smlouvou dohodnuto ve výši 6 400 Kč, žalovaný se dále zavázal k měsíčním úhradám záloh na vodné/stočné ve výši 600 Kč, záloh na vytápění a ohřev TUV 2 000 Kč, záloh na elektrickou energii společných prostor ve výši 100 Kč, záloh na elektrickou energii bytu ve výši 1 000 Kč a nákladů na úklid společných prostor ve výši 200 Kč, to vše se splatností k 15. dni v měsíci, za který je nájemné hrazeno. Podle ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 OZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Protože bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky trval ve výše uvedeném období právní vztah založený smlouvou o nájmu bytu, a dále bylo prokázáno, že žalovaný za výše uvedené období nezaplatil nájem a úhradu za služby, tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobce požadoval nájemné ve výši sjednané v souladu se shora uvedeným ustanovením OZ. Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 845 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 545 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.