21 C 163/2022-48 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 529,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit celkem v 60 týdenních splátkách po 254 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 247 Kč, a to spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč. Úroková sazba činila 29 % p. a. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek si rovněž účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z výše splátek celkové dlužné jistiny, ohledně nichž se žalovaný dostane do prodlení. Žalovaný sjednané částky řádně a včas nehradil, když uhradil pouze 6 492,72 Kč a se zbývající sumou se dostal do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila rozhodná tvrzení ohledně zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se dostavila žalobkyně; žalovaný se bez předchozí omluvy k soudu nedostavil. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 10 000 Kč a rovněž uvedl podstatné údaje ke své osobě, včetně příjmů, které sestávaly z invalidního důchodu ve výši 7 278 Kč měsíčně a výdajů, které žalovaný vyčíslil na celkovou částku 4 100 Kč měsíčně. 5. Ze smlouvy o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu a poplatek ve výši 7 233 Kč (úrok ve výši 1 431 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč), tj. celkem 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč (poslední splátka bude činit 247 Kč). Dále bylo mezi stranami ujednáno, že úroková sazba úvěru bude činit 29 % p. a. a smluvní pokuta 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž se dostane žalovaný do prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, respektive standardní informace o spotřebitelském úvěru [příjmení] v hotovosti. 6. Z výpočtu smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení je patrné, s jakými splátkami a jak dlouho byl a je žalovaný v prodlení s úhradou splátek. 7. Z výpisu z centrální evidence exekucí žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že vůči žalovanému jsou vedena dvě exekuční řízení, přičemž k jejich zahájení došlo dne [datum] a [datum]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě došlo k postoupení pohledávky, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému, a to s účinností k [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný byl o této skutečnosti obeznámen zaslaným dopisem ze strany původní věřitelky. 9. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky. Rovněž tak uvedená skutečnost vyplývá z předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána dne [datum], v rámci níž byl upozorněn na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou. 10. Soud nezjistil žádných rozhodných skutečností pro věc z listiny označené jako základní informace o subjektu, toliko dokreslují okolnosti ohledně uzavření smlouvy o úvěru, co se týče personálního obsazení žalobkyně. 11. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně formou pravidelných týdenních splátek spolu s poplatek v celkové výši 7 233 Kč. Strany si ujednaly úrokovou sazbu úvěru ve výši 29 % p. a. a rovněž si sjednaly v případě porušení povinností žalovaným smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž se dostane žalovaný do prodlení. Při absenci tvrzení žalovaného pak vyplynulo, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když zaplatil toliko částku 10 154 Kč, která se částečně započetla na dlužnou jistinu úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. O tomto byl žalovaný obeznámen dopisem původní věřitelky a zároveň byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky. Nicméně tak neučinil ani přes předžalobní výzvu. 13. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena v souladu s citovanými právními předpisy, respektive že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru náležitě a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr podle § 86 z. s. ú. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který mu byl vyplacen v hotovosti při podpisu předmětné smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit společně s poplatkem ve výši 7 233 Kč, který sestává z úroku ve výši 1 431 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. V tomto ohledu soud neshledal částku za druhou a třetí položku poplatku, tj. 5 610 Kč a 4 290 Kč za adekvátní, jelikož tyto ve svém součtu bezmála dosahují samotné výše jistiny poskytnutého úvěru. Navíc má soud za to, že jejich výše není přiměřená, a především neodpovídá službám, na které tyto měly být věřitelkou použity a lze v nich shledávat dvojí sankci v podobě poplatků za poskytnutí úvěru, když byla mezi stranami navíc sjednána úroková sazba úvěru. Stejně tak je soud toho názoru, že žalobou uplatněný sankční poplatek za zaslané upomínky a zahájení vymáhání dluhu oddělením právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 200 Kč je nepřiměřený. Tato částka zahrnuje jak náklady na upomínání ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč), tak i náklady související s vymáháním pohledávky ve výši 1 000 Kč, nicméně je soud v daném případě považuje za uměle vytvářené a vedoucí k navyšování nákladů spojených s poskytnutím úvěru, zejména pak co se týče zaslaných upomínek v tolika případech. Takové jednání není efektivní a žádoucí, a to i ve vztahu k dalšímu účtování nákladů spojených s vymáháním pohledávky, které lze považovat za duplicitní. 14. Po provedeném dokazování soud dále dospěl k závěru, že pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o. z., čímž je pak dána aktivní legitimace žalobkyně. Žalovaný v důsledku svého nekonání, svým povinnostem nedostál, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel včetně sjednaného poplatku, respektive uhradil toliko částku 6 492,72 Kč, která byla započítána na úhradu jistiny úvěru, přičemž tato pak činila toliko 1 507,28 Kč. Tím, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, což je bezesporu v souladu s ust. § 122 odst. 2 z. s. ú., kterou si žalobkyně uplatňuje v kapitalizované výši 4 000 Kč. Žalobci dále vzniklo vedle práva na vrácení jistiny úvěru a smluvního úroku ve výši 29 % ročně, též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v části, tj. co do výše 7 590,83 Kč zamítl, a to včetně smluvního úroku a příslušenství v podobě úroku zákonného. Ve zbývající výši pak žalobě vyhověl spolu se smluvním úrokem a příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst.3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení sice jen část