21 C 205/2022-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za neoprávněný odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa]. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžní částky 22 926,14 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum] s tím, že její splatnost stanovila na den [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud na základě výzvy ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a o věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatelka distribuční soustavy plynu, dne [datum] v odběrném místě v objektu [adresa] v [anonymizována dvě slova] v [obec], přerušila dodávku plynu. K přerušení dodávky a demontáži plynoměru došlo z důvodu ukončení platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem ([právnická osoba]) a zákazníkem. Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Obchodník s plynem nakupuje od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem na základě smlouvy pro odběratele zemní plyn. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě i poté, co byl ukončen smluvní vztah mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona a dále dle § 74 odst. 4 písm. a) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu. Neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobkyni, neboť tato podle § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona nakupuje plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona platí, že„ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují“. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona platí, že„ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu“. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k náhradě škody ve výši 22 926,14 za neoprávněně odebraný plyn ([anonymizována dvě slova]) prostřednictvím faktury ze dne [datum] s tím, že stanovila splatnost faktury na [datum]. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 nového občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 370 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 918 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 926,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.