26 C 108/2023-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 10. 7. 2023 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 20 595 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 11. 2021 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě níž žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], číslo odběrného místa ([anonymizováno]) [číslo], přičemž žalovaná se zavázala platit za odebranou elektřinu sjednanou cenu. Žalovaná však nezaplatila sjednanou cenu za odebranou elektřinu, kterou jí žalobkyně dodala za období od 4. 2. 2022 do 15. 1. 2023, odpovídající částce ve výši 15 348 Kč, kterou jí žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] s datem splatnosti k 8. 2. 2023. Dále žalovaná nezaplatila sjednanou cenu za odebranou elektřinu, kterou ji žalobkyně dodala za období od 16. 1. 2023 do 26. 2. 2023, odpovídající částce ve výši 5 047 Kč, kterou jí žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] s datem splatnosti k 27. 3. 2023. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila z částky 15 348 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení a z částky 5 047 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, a to v zákonné výši. Dále žalobkyně požadovala zaplacení sjednaných poplatků za upomínky, které žalované vystavila dne 27. 2. 2023 s datem splatnosti 13. 3. 2023, a dne 17. 4. 2023, s datem splatnosti 1. 5. 2023; za každou upomínku vyúčtovala poplatek ve výši 100 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji k tomu soud vyzval. 3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Žalobkyně souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila; proto soud předpokládal, že i ona s takovým postupem souhlasí / § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) /. Dle § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé tudíž nenařídil jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru: Dne 15. 11. 2021 uzavřely žalobkyně (obchodník s plynem a elektřinou) a žalovaná (zákaznice) písemnou smlouvu označenou jako„ Smlouva o poskytování služeb“, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], číslo [anonymizována dvě slova]) [číslo], a žalovaná se zavázala platit žalobkyni za sdružené služby dodávky elektřiny sjednanou úplatu (cenu). Fakturou (řádným vyúčtováním) ze dne 25. 1. 2023 s [variabilní symbol] vyúčtovala žalobkyně žalované cenu elektřiny (včetně souvisejících služeb v elektroenergetice), dodané jí do předmětného odběrného místa v období od 4. 2. 2022 do 15. 1. 2023, ve výši 15 348 Kč (se zohledněním zaplacených záloh), se splatností určenou na 8. 2. 2023; součástí faktury byl rozpis množství odběru elektřiny a výpočtu účtované částky. Dále, fakturou (mimořádným vyúčtováním) ze dne 13. 3. 2023 s [variabilní symbol], žalobkyně žalované vyúčtovala cenu elektřiny (včetně souvisejících služeb v elektroenergetice), dodané jí do předmětného odběrného místa v době od 16. 1. 2023 do 26. 2. 2023, ve výši 5 047 Kč, se splatností určenou na 27. 3. 2023; součástí faktury byl také rozpis množství odběru elektřiny a výpočtu účtované částky. Tyto skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a předmětných faktur (a jejich příloh). Skutečnost, že žalobkyně je obchodníkem s plynem a elektřinou, je zřejmá z výpisu z obchodního rejstříku, kterým soud také provedl důkaz. Jelikož žalovaná ve stanovených lhůtách splatnosti vyúčtované částky za sdružené služby dodávky elektřiny nezaplatila, vyzvala ji žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, dopisem z 11. 5. 2023, k uhrazení částky 15 348 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 21. 5. 2023; a dále (dopisem ze dne 29. 6. 2023) k uhrazení částky 5 047 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 9. 7. 2023, s tím, že jinak přistoupí k soudnímu uplatnění pohledávky. Soud provedl důkaz i dvěma upomínkami k zaplacení předepsaných zálohových plateb ze dne 27. 2. 2023 a ze dne 17. 4. 2023 a dále dvěma fakturami, kterými žalobkyně žalované za tyto upomínky vyúčtovala vždy částku 100 Kč jako dohodnutý poplatek za upomínku (faktury rovněž ze dne 27. 2. 2023 a 17. 4. 2023). Z všeobecných podmínek poskytování služeb vyplývá, že poplatek za jednotlivou písemnou upomínku k zaplacení je stanoven ve výši 100 Kč. 5. Po právní stránce soud poměr mezi účastníky posoudil jako právní vztah založený smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v tehdy účinném znění (dále jen„ energetický zákon“), a § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), z níž vznikla žalované povinnost platit žalobkyni (kupní) cenu za odebranou energii (elektřinu). Tyto své povinnosti však žalovaná porušila, ačkoliv jí žalobkyně ceny sdružených služeb dodávky elektřiny řádně vyúčtovala. Žalobkyní uplatněný úrok z prodlení (z dlužné jistiny) je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované s placením dluhu. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti předmětného vyúčtování – faktury (srov. § 1958 OZ) a od tohoto dne vůči ní byla žalobkyně oprávněna požadovat též zaplacení úroku z prodlení. 6. Z výše vyložených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 595 Kč a dále zákonný úrok z prodlení (v sazbě 15 % ročně) z částky 15 348 Kč za dobu od 9. 2. 2023 do 27. 3. 2023 a z částky 20 395 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná soud přiznal vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Jelikož ke dni 7. 5. 2013 – nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12 – byla zrušena vyhláška č. 484/2000 Sb., soud výši náhrady odměny advokáta určil dle příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť v současné době neexistuje jiný právní předpis, dle něhož by výše odměny mohla být určena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Celkem tudíž soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 792 Kč, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 824 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč, a to celkem za dva úkony právní služby (tj. 1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby), při sazbě odměny 300 Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu celkem ve výši 200 Kč za uvedené dva (účelně provedené) úkony právní služby a dále – jelikož je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty – z náhrady za tuto daň v základní sazbě 21 %, tj. částky 168 Kč /dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., počítáno ze základu 800 Kč 8. Odměnu advokáta soud určil podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, neboť – jak je mu známo z úřední činnosti – se jedná o návrh na zahájení řízení podaný na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech (tzv. formulářová žaloba) a peněžité plnění (tarifní hodnota) nepřevyšuje 50 000 Kč. Přitom soud zohlednil i typovou jednoduchost uplatněného nároku. 9. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených se sepisem tzv. předžalobní výzvy (tj. výzvy k plnění podle § 142a o. s. ř.) advokátem, neboť tento její náklad nelze považovat za potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně je podnikatelkou (obchodníkem s plynem a elektřinou) a nepochybně je (nebo alespoň má být) personálně i technicky vybavena k tomu, aby sama, bez pomoci advokáta, učinila zadost požadavku ustanovení § 142a o. s. ř., tj. aby dlužníka – předtím, než věc předá advokátovi k zahájení soudního řízení – sama vyzvala k plnění a upozornila jej, že v opačném případě dluh uplatní v soudním řízení (a přitom bude zastoupena advokátem, což výrazně zvýší náklady spojené s vymáháním práva). Ostatně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně zpracovala a žalovanému odeslala dvě upomínky o zaplacení dluhu. 10. Předžalobní výzva je zákonné dobrodiní, jež poskytuje žalované, resp. dlužníkům obecně, poslední možnost ke splnění právní povinnosti bez nutnosti hrazení nákladů spojených se soudním řízením. Předžalobní výzvu by proto měl zásadně sepsat (a dlužníku odeslat) sám věřitel, a to ještě předtím, než věc předá advokátovi k dalšímu postupu (to má být obecným pravidlem především u věřitelů, kteří při své podnikatelské činnosti zahajují soudní řízení nikoliv jen výjimečně – což je právě případ žalobkyně). Pokud by soud přiznal žalobkyni náhradu odměny advokáta za sepis předžalobní výzvy, popřel by tím smysl § 142a o. s. ř., neboť kvůli tomuto ustanovení, které má vůči žalované působi