8 C 200/2023-23 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 2 550 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužné ceny dohodnuté za ubytování na nadstandardním pokoji po dobu hospitalizace žalované od [datum] do [datum] ve zdravotnickém zařízení žalobce ve výši 850 Kč za jeden den. Žalovaná však tuto částku žalobci nezaplatila ani přes následné výzvy k plnění. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a o.s.ř. Na základě žalobcem předložených listin dospěl soud po skutkové stránce k závěru, že žalobce provozuje zdravotnické zařízení (nemocnici s poliklinikou) a žalovaná byla v době od [datum] do [datum] hospitalizována na [anonymizováno] oddělení tohoto zdravotnického zařízení a byla ubytována na nadstandardním pokoji, a to za sjednanou cenu v celkové výši 2 550 Kč (tj. 3 x 850 Kč za jeden den, resp. noc). Cenu nadstandardního ubytování se žalovaná zavázala uhradit. Žalovaná však žalobci dlužnou částku dosud ani zčásti neuhradila, přestože ji k tomu žalobce následně znovu (písemně) vyzval. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení dohodnuté ceny za ubytování a služby s ním spojené podle § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OZ“). Smlouvu o (nadstandardním) ubytování v režimu § 2326 a násl. OZ žalobce se žalovanou platně uzavřeli v souvislosti s poskytnutím zdravotnické péče žalované dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákona o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Jelikož žalovaná nevyužila možnost platby bankovním převodem, byla povinna cenu ubytování zaplatit v den svého propuštění a počínaje dnem následujícím se dostala s jejím zaplacením do prodlení; podle § 1970 OZ je tudíž povinna zaplatit žalobci též úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.