8 C 233/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 24 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne 25. 5. 2022 k uzavření smlouvy o zápůjčce, na základě které byly téhož dne žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 600 Kč na bankovní účet. Žalovaná se zavázala předmětnou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 686 Kč, a to nejpozději do 16. 6. 2022. Na dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost zaplatit též úroky z prodlení v zákonné výši, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny (za období od 17. 6. 2022 do 2. 6. 2023 ve výši 5 110 Kč) a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. 2. Žalovaná prostřednictvím podání ze dne 10. 7. 2023 požádala o umožnění splácení žalované částky formou měsíčních splátek v nižší výši, a to s ohledem na její celkovou finanční situaci. K věci se blíže skutkově nevyjádřila. 3. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění žaloby včetně důkazních návrhů stran zkoumání úvěruschopnosti, přičemž v podání ze dne 14. 8. 2023 uvedl, že požadované nebude nikterak doplňovat. Zároveň konstatoval, nechť je žalované uložena povinnost vrátit žalobci částku, která jím byla prokazatelně poskytnuta, a to za současného právního posouzení věci jakožto bezdůvodného obohacení. 4. S ohledem na uvedené soud s přihlédnutím k hospodárnosti a efektivnosti řízení postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto účastníci souhlasili, čímž byly naplněny podmínky citovaného ustanovení. Zároveň tímto postupem nedošlo k neúčelnému navyšování nákladů řízení. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 5. 2022 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 3 600 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 1 111 Kč, a to nejpozději do 16. 6. 2022. V případě prodlení byl mezi účastníky smluven poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč za každou upomínku a smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky. Následně účastníci uzavřeli předmětné dohodě dodatek č. [anonymizováno] ze dne 26. 5. 2022, na základě kterého se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, tj. celková výše zápůjčky činila 14 600 Kč. Co se týče výše poplatku, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s peněžními prostředky do 16. 6. 2022, jeho konečná výše pak činila 4 686 Kč. 6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 31. 5. 2022 soud zjistil, že dne 25. 5. 2022 byla provedena platba z účtu žalobce ve výši 3 600 Kč na účet žalované dle smlouvy a následně dne 26. 5. 2022 platba ve výši 11 000 Kč. 7. Z upomínek ze dne 23. 6. 2022, 30. 6. 2022, 7. 7. 2022, 16. 7. 2022 a 31. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná tak neučinila ani přes předžalobní výzvu ze dne 3. 4. 2023, která jí byla zaslána téhož dne. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce včetně jejího dodatku, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 14 600 Kč na žalovanou uvedený bankovní účet. Žalovaná se zavázala finanční prostředky uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 686 Kč nejpozději do 16. 6. 2022. Nicméně tak neučinila, přestože ze strany žalobce došlo k opakovanému upomínání k úhradě dluhu. 9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobcem a žalovanou podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“), neboť žalobce zapůjčil žalované peníze jakožto věci stejného druhu a žalovaná se zavázala zapůjčené peníze jakožto věci stejného druhu vrátit, přičemž nebyl sjednán úrok jakožto podstatná náležitost smlouvy o úvěru. Tento právní poměr mezi účastníky řízení se tak zároveň řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“), neboť žalovaná uzavřela předmětnou smlouvu jakožto spotřebitel dle § 419 o. z. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož žalobce soudu nedoložil, že řádně splnil povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že náležitě a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když tato skutečnost je toliko žalobcem tvrzena zcela v objektivní rovině, nikoli konkrétními skutečnostmi. [příjmení] mohl být žalobce ve sporu zcela úspěšný, musel by soudu dotvrdit, potažmo navrhnout důkazy, že se ve vztahu k žalované zabýval zákonem stanovenou povinností zkoumat úvěruschopnost žalované, tj. doložit tvrzení stran metody, formy a zejména pak zdroje informací ohledně majetkové a finanční situace žalované (příjmy a výdaje). 10. Žalobce sic tvrdil skutečnosti týkající se zkoumání schopnosti žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, avšak je pak nikterak soudu nedoložil, přestože byl k tomuto ze strany soudu vyzván, načež reagoval toliko tím, že v tomto směru nebude žalobu nikterak doplňovat a uvedené prokazovat. Soudu byla předestřena toliko obecná tvrzení nemající oporu v listinách, z nichž by okolnosti ohledně majetkové situace žalované zcela konkrétně vyplývaly. Žalobce doložil pouze shora uvedené listiny, z nichž nevyplývá, že by žalobce zákonné povinnosti dostál. Tím žalobce porušil § 86 z. s. ú., a proto je shora uvedená smlouva neplatná. Soud se tímto zákonným požadavkem zabýval z jeho úřední povinnosti, jež mu ze zákona náleží. 11. S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobce pouze právo na vydání částky 14 600 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nevrácenou zápůjčku, potažmo nesplacenou jistinu úvěru. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobci lze přiznat pouze nezaplacenou jistinu dluhu, žalovaná není povinna hradit žádné sjednané příslušenství, které bylo ze strany žalobce požadováno. Žalobci proto nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaná se dosud v prodlení neocitla. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaná s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinna hradit úrok z prodlení. Tím, že se žalovaná blíže nevyjádřila ke svým aktuálním majetkovým poměrům, byla soudem stanovena lhůta k plnění žalované ihned a povinnost uhradit dluh žalované soud uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě. 13. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované zaplatit částku 14 600 Kč, která představuje nezaplacenou jistinu spotřebitelského úvěru. Ve zbytku, tj. v částce 12 296 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně příslušenství z částky 19 286 Kč v podobě zákonného úroku z prodlení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že úspěch žalobce a žalované byl stejný, respektive rozdíl v úspěchu těchto stran byl zcela nepatrný.