8 C 276/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 13 197,52 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta dle smlouvy částka 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum] a dále zaplatit úhrady za služby v celkové výši 12 888 Kč (úrok ve výši 1 444 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, za administrativní činnost 1 394 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 700 Kč), a to vše formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky neplnila řádně a včas, když poslední splátku ve výši 2 000 Kč uhradila [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Po celou dobu řízení zůstala nečinná. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem 27 888 Kč. Splacení úvěru bylo dohodnuto ve formě 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Žalovaná převzala poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Dle smluvního ujednání vzniká společnosti v případě prodlení žalované s placením splátky nárok na zákonný úrok z prodlení a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení. Dále bylo uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 15 % ročně. Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru. Rovněž má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila v plné výši, když poslední splátku ve výši 2 000 Kč uhradila [datum]. 5. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobce stal věřitelem pohledávek vůči žalované. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Tato byla žalované zaslána dne [datum]. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, přičemž ke dni podání žaloby dluží žalovaná na jistině 4 510,20 Kč, za služby 3 377,82 Kč, na smluvní pokutě 5 309,50 Kč, na kapitalizovaném úroku 541,81 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 372,03 Kč. Žalobce dále požaduje úrok ročně z dlužné jistiny do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny včetně dlužného úroku do zaplacení. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). [právnická osoba] tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalované postoupit na žalobce, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek stalo. 9. Žalovaná své povinnosti nedostála, přestože byla žalobcem, na kterého přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek, upomínána k zaplacení, a proto se žalobce po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal smluvní úrok i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 197,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.