8 C 71/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 8 098 Kč, která sestává z částky 3 000 Kč na jistině, částky 188 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 132 Kč jako smluvní pokuty a částky 4 778 Kč označené jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jako odůvodnění těchto žalobních požadavků žalobce uvedl, že tyto nároky vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta peněžní částka 3 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit do [datum], a to včetně poplatku. Žalovaný peněžní prostředky řádně nevrátil, dluží jak převzatou částku 3 000 Kč, tak navýšení. V důsledku porušení smlouvy byly proti žalovanému dále uplatněny smluvní sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 132 Kč, částka 450 Kč za 1. upomínku k úhradě, částka 650 Kč za 2. upomínku k úhradě dlužné částky, částka 1 500 Kč označená jako náklady spojené s vymáháním a úhrady ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury, za upomínací SMS částka 1 155 Kč (35 x 33 Kč) a upomínací mail 1 023 Kč (33x 31 Kč). Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na zaplacení jak peněžní částky 3 000 Kč, tak poplatku za poskytnutí úvěru 188 Kč (fakticky úrokové navýšení vyjádřené pevnou částkou - § 2392 odst. 1 věta první o.z.). V důsledku prodlení žalovaného pak žalobci vznikl též nárok na zaplacení plateb označených jako smluvní pokuta za porušení povinností v celkové ve výši 132 Kč (§ 2048 a násl. o. z.). Soud proto tyto peněžní nároky žalobci přiznal. Soud naopak zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení další smluvní pokuty ve výši 4 778 Kč jako nákladů spojených s vymáháním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury ve výši 1 500 a náhrady 450 Kč a 650 Kč za zaslané upomínky a SMS a emaily 1 155 Kč a 1 023 Kč. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobce od ujednání obsaženého ve smlouvě, podle kterého se smluvní strany dohodly, že úvěrujícímu v případě prodlení úvěrovaného s vrácením úvěru náleží poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smluvní ujednání o možnosti uplatnit vůči žalovanému pro případ prodlení takto konstruovanou peněžní sankci, se příčí dobrým mravům. Na jedné straně nelze sice přehlížet, že žalobce poskytuje půjčky zjevně rizikovým skupinám obyvatel, u nichž jsou dány vysoké předpoklady„ úvěrové delikvence“, na straně druhé i v těchto případech by mělo mít zajištění takovéhoto poskytování peněžních prostředků nějaké rozumné meze. Nesplacení úvěru je sankcionováno možností uplatnit vůči žalovanému celkem tři druhy sankcí. Takto smluvně dohodnuté zajištění splnění jinak platně sjednaného závazku je rozporu s dobrými mravy. Podle § 588 věty první nového občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Proto soud nárok na zaplacení peněžní částky 4 778 Kč zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.