19 C 104/2024 — Okresní soud v Děčíně

Anonymizovaný odstavec2. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který však nebylo možné doručit žalovanému do vlastních rukou, a tak byl následně soudem zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud ve věci rozhodnul bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na základě listin předložených žalobkyní pak dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům., právnická osoba, pracovní smlouvy ze dne , datum, a dohody o její změně ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný byl na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, počínaje dnem , datum, zaměstnán u žalobkyně na pozici operátor výroby. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pracovní smlouva změněna dohodou o změně pracovní smlouvy č., hodnota, ze dne , datum, s účinností od , datum, tak, že byla změněna tarifní skupina mzdy.4. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, má soud za prokázané, že touto dohodu byl pracovní poměr žalovaného u žalobkyně ukončen ke dne , datum, .5. Ze zápisů z jednání o neomluveném zameškání práce ze dne , datum, , , datum, ve spojení s dokladem o přítomnosti/nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti má sodu za prokázané, že žalovaný nebyl ve dnech , datum, , od , datum, do , datum, , , datum, , , datum, , od , datum, do , datum, , tj. celkem v rozsahu 11 dnů (82,5 hodin) přítomen na pracovišti, přičemž tato jeho nepřítomnost byla ze strany zaměstnavatele posouzena jako neomluvená.6. Dle § 223 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Dle § 223 odst. 2 zákoníku práce dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce.7. Ustanovení § 223 zákoníku práce stanoví pravidla krácení dovolené, kdy však od této úpravy se může zaměstnavatel odchýlit stanovením vlastních pravidel.8. Z dalších listinných důkazů (vyúčtování mzdy za měsíce 1,3, a 4/2023, organizační norma č., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , upomínky) má soud za prokázané, že žalobkyně upravila interním předpisem (organizační norma č., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ) krácení dovolená tak, že se dovolená krátí o 2 dny za každou zameškanou směnu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dovolenou čerpal ve dnech od , datum, do , datum, , , datum, do , datum, , , datum, do , datum, (celkem v délce 75 hod.), za což mu byla vyplacena v rámci zúčtování mzdy za , Anonymizováno, , Anonymizováno, náhrada mzdy v celkové výši , částka, . Vzhledem k nemožnosti krácení dnů dovolené tak byla žalobkyně oprávněna provést krácení v podobě požadavku na náhradu za neoprávněně vyčerpané dny dovolené, kdy tak vznikl žalovanému dluh ve výši , částka, .Anonymizovaný odstavec10. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl výzvou původní zástupce žalobkyně ze dne , datum, o zaplacení žalované částky upomínán, když lhůta k plnění byla stanovena do , datum, . Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne , datum, , je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobce důvodně úrok v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 15 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úrokem z prodlení soud žalobě vyhověl.12. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch, a proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši , částka, a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, (za 3 úkony právní služby po , částka, - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a jejího doplnění), z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za shora uvedené 3 úkony právní služby po , částka, . Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, .13. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..