20 C 67/2024-18 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 472 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 12. 2020, na základě které byla žalovanému poskytnuta dle smlouvy částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 11. 2. 2022 a dále zaplatit úhrady za služby v celkové výši 12 888 Kč (úrok ve výši 1 444 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, za administrativní činnost 1 394 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 2 700 Kč), a to vše formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas, když poslední splátku ve výši 1 500 Kč uhradil 20. 1. 2022. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023, s účinností ke dni 28. 4. 2023.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 11. 12. 2020 uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem 27 888 Kč. Splacení úvěru bylo dohodnuto ve formě 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Dle smluvního ujednání vzniká společnosti v případě prodlení žalovaného s placením splátky nárok na zákonný úrok z prodlení a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení. Dále bylo uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 15 % ročně. Rovněž má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil v plné výši, když poslední splátku ve výši 1 500 Kč uhradil 20. 1. 2022.5. Dne 25. 4. 2023 uzavřela společnost , právnická osoba, . se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávek vůči žalovanému. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 5. 2023.6. Z výzvy k plnění ze dne 31. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Tato byla žalovanému zaslána dne 1. 8. 2023.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, přičemž ke dni podání žaloby dluží žalovaný na jistině 5 939,14 Kč, za úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 235,64 Kč, za služby 4 297,22 Kč, na smluvní pokutě 9 000 Kč, na kapitalizovaném úroku 1 400,23 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 922,98 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok 15 % ročně z dlužné jistiny od 2. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny včetně dlužného úroku, tj. z částky 6 174,78 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení.8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Společnost , právnická osoba, . tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalovanému postoupit na žalobkyni, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 stalo.9. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl žalobkyní, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek, upomínán k zaplacení, a proto se žalobkyně po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal smluvní úrok i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 472 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.