22 C 66/2024-25 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, , již uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., a to , částka, jako dlužné jistiny, , částka, a , částka, dlužného úroku, poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , poplatku za administrativní činnost , částka, , poplatku za splátky v hotovosti v bydliště dlužníka , částka, , smluvní pokutu , částka, , a úroku z prodlení do , datum, ve výši , částka, .2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , číslo smlouvy, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit úvěrujícímu vedle jistiny také úrok , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a poplatek za inkaso v hotovosti , částka, , tedy celkem , částka, se splatností ve 14 týdenních splátkách po , částka, , počínaje splatností první splátkou do měsíce od podpisu smlouvy. Jistina úvěru byla smluvně úročena dle délky trvání úvěru 15 %. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy (OPS) s právem na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Žalobkyně ji požaduje jen v částce , částka, ., právnická osoba, žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že , právnická osoba, . s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od žalovaného, najmě tak, že příjmy žalovaného jako úvěrovaného byly ověřeny výplatnicemi, pracovní smlouvou a jeho výdaje přehledem jeho výdajů.4. Žalovaný sice peněžní prostředky převzal, avšak dluh řádně a včas ve lhůtě splatnosti nesplatil, uhradiv pouze , částka, , jak se podává z transakční historie. Celková výše pohledávky tak dle tvrzení žalobkyně činí částky viz shora v bodu 1 tohoto odůvodnění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovaným vč. příslušenství byla smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.6. Na předžalobní upomínku dle tvrzení žalobkyně žalovaný nikterak nereagoval, jak se podává z předžalobní upomínky a potvrzení o jejím doručení a tvrzení žalobkyně.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 2048 odst. 1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle § 1806 věty první OZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.11. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.12. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 ZSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.17. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se jí žalovaný zavázal dohodnutým způsobem (v pravidelných měsíčních splátkách) vrátit s 15 % ročním úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný však svůj závazek porušil a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen částky shora specifikované.18. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 OZ, v režimu příslušných ustanovení ZSÚ. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. OZ, důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaný získal, a to včetně úroku a poplatků za pojištění v dohodnuté výši. Smluvní pokuta je oprávněným nárokem podle § 2048 a násl. OZ.19. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a zčásti - v návaznosti na § 1806 OZ, resp. na ujednání obsažené ve smlouvě - jej požadovala rovněž z nesplaceného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .