25 C 330/2023-73 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se zavázala v rámci sjednaných smluvních podmínek žalobkyni vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, žalobce požaduje krom zaplacení dlužné (nesplacené) jistiny úvěru ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, dále taktéž zaplacení poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši , částka, , a smluvní pokutu v částce , částka, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byla v průběhu celého soudního řízení nečinná.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se ani jeden z účastníků řízení nedostavil, a soud proto ve věci jednal a věc rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvu s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , listinou nazvanou Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, sazebníkem platným od , datum, , souhlasem se zpracováním osobních údajů, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, všeobecnými obchodními podmínkami platnými od , datum, , přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve výši , částka, , listinou s názvem Identifikované příjmy, obecnými principy posuzování a filosofií žalobkyně, listinou s názvem Autorizace ověření totožnosti a výpisy z běžného účtu žalované ze dne , datum, . Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou byla žalovaná o zaplacení dlužné částky upomínána nejpozději do , datum, .5. Soud na základě žalobkyní doložených listin zjistil takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi účastníky řízení dne , datum, uzavřena smlouva s názvem Smlouva o úvěru, na základě které byly žalované žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Mělo se jednat o bezúčelový úvěr, RPSN byla stanovena ve výši 2115,69 %, poplatek za sjednání úvěru byl stanoven na částku , částka, . Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit v jednorázové splátce stanovené částkou , částka, , jež nabyla splatnosti dne , datum, . Peněžní prostředky byly žalované co do výše , částka, poskytnuty, a to formou bezhotovostního převodu, avšak k jejich splacení, a to ani částečnému, žalovanou nedošlo.6. Pokud se týká toho, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru, zkoumala (posuzovala) schopnost žalované splácet a zcela splatit navrhovaný úvěr, toto žalobkyně dle svého tvrzení provedla v souladu s interní metodikou schválenou , Anonymizováno, . Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila dle žalobkyně , částka, , která dle ní umožnila bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované. Žalobkyně vycházela z informací z Centrální evidence exekucí, Insolvenčního rejstříku, Registru neplatných dokladů MVČR, Registru TelcoScore, , právnická osoba, ., Registru hledaných osob PČR, Registru politicky aktivních osob (registr , Anonymizováno, ), Katastrálního rejstříku, Registru „sankční seznamy“. Žalobkyně výši zjištěných příjmů a výdajů žalované doložila výpisy z účtu žalované.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.15. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěrusch