6 C 209/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Na odůvodnění tohoto žalobního požadavku uvedla, že žalovaná dne 11. 7. 2022 uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , (původně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .) IČO , IČO, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla dne 11. 7. 2022 vyplacena částka 7 000 Kč na účet žalované č. , č. účtu, v poznámce uvedeno , Anonymizováno, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně zaslal tuto částku žalované na základě smlouvy o úvěru, nicméně tuto smlouvu není schopen doložit, a proto požaduje toliko vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaná peněžní částku ve výši 7 000 Kč obdržela na její účet. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 12. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, , která následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.1. Soud vzal za svá skutková zjištění, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované dne 11. 7. 2022 částku 7 000 Kč na její účet shora, kdy v poznámce k platbě bylo uvedeno č. , hodnota, . Žalovaná peněžní prostředky obdržela, však jistinu dluhu ve výši 7 000 Kč řádně a včas nesplatila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat se vydání tohoto bezdůvodného obohacení namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o.z.). Zároveň soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V posuzovaném případě prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu nastalo nejdříve dne 25. 1. 2024, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná byla k zaplacení vyzvána dříve, jak dne 14. 1. 2024 (dne 14. 1. 2024 žalovaný vyzván k zaplacení do 10 dnů, tedy 25. 1. 2024), proto soud žalobě zcela vyhověl.Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.