13 C 256/2025-28 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, .Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, nacházejícího se pod adresou , adresa, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury za období od 16. 12. 2022 do 14. 11. 2023 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 38 024,46 Kč s datem splatnosti 11. 12. 2023. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil a od 12. 12. 2023 je v prodlení. Dále z faktury za fakturační období od 15. 11. 2023 do 31. 1. 2024 bylo soudem zjištěno, že žalovanému bylo vyfakturováno 10 050,20 Kč, se splatností 20. 2. 2024, žalovaný ničeho neuhradil a od 21. 2. 2024 je v prodlení. Dále za fakturační období od 1. 2. 2024 do 21. 5. 2024 bylo žalovanému vyfakturováno 2 625,30 Kč, se splatností 10. 6. 2024, což žalovaný taktéž neuhradil a od 11. 6. 2024 je v prodlení. Z upomínky k zaplacení vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni a za vystavení upomínky žalobkyně po žalovaném žádá uhrazení částky 240 Kč.Z předžalobní výzvy ze 14. 3. 2025 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu vůči žalobkyni a písemnost dle podacího archu , právnická osoba, ., mu byla zaslána 14. 3. 2025.Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.Soud dospěl k následujícím právním závěrům.Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny právního zástupce za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1, písm. c), bod 2 a § 11 odst. 1, písm. a), d), vyhlášky číslo 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, jeden úkon po 400 Kč za účinnosti vyhlášky, od 1. 1. 2025 a tří režijních paušálů ve výši po 100 Kč, dle § 14b odst.6, písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.