21 C 66/2025-31 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , , Anonymizováno, , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 13. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně 13 měsíčních splátek ve výši 1 690 Kč. Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě. Současně byla povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná na předmětnou pohledávku nezaplatila ničeho. Předmětnou pohledávku nabyla společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila společnost , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, Dne 9. 6. 2021 byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu úvěru ve výši 13 000 Kč, smluvní úrok z částky 13 000 Kč ve výši 25,85 % ročně od 13. 12. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 14. 1. 2019 do zaplacení.2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nahlédla do veřejných rejstříků. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru.3. Podáním ze dne 16. 7. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 13 000 Kč od 13. 12 .2017 do zaplacení a v zákonném úroku z prodlení z částky 13 000 Kč od 14. 1. 2019 do 10. 12. 2023. Soud proto řízení v souladu s ust. § 96 odst. odst. 1 a 2 o.s.ř. částečně zastavil.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ze kterého se žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně omluvila; žalovaná se bez předchozí omluvy nedostavila. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v jejich nepřítomnosti.5. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , finanční analýzou, žádostí o poskytnutí úvěru, čestným prohlášení žalované, oznámením o dávkách , Anonymizováno, , předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2023 s podacím lístek na č.l. 22, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 a ze dne 11. 12. 2019 se seznamem pohledávek smlouva o prodeji závodu ze dne 8. 9. 2018 a předžalobní výzvou ze dne 26. 2. 2020 s podacím lístkem ze dne 27. 2. 2020.6. V posuzované věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovanou dne 13. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalované právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit s pevně sjednaným příslušenstvím ve výši 9 490 Kč ve 13 splátkách po 1 690 Kč, se splatností první splátky do 30 dnů od podpisu smlouvy o úvěru a následujících splátek splatných vždy do 30 dnů od splatnosti předchozí splátky. Žalovaná svému smluvnímu závazku nedostála, ke dni podání žaloby nebylo původní věřitelce, a ani žalobkyni, zaplaceno ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ o.z.“)na základě smluv o postoupení pohledávek.7. Po právní stránce soud posoudil právní vztahy vzniklé mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a násl. o. z., přičemž se zároveň tyto právní poměry mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice v žalobě konstatovala, že ze strany právní předchůdkyně došlo k prověření schopnosti žalované úvěr řádně splácet, a to zejména z dokladů a informací získaných od žalované a z veřejně dostupných rejstříků. Nicméně s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně si při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet nepočínala v souladu se zákonnými požadavky, zejména pak se zásadou odborné péče. Úsudek poskytovatelky úvěru věřitelky o možnosti splácení úvěru ve výši 13 000 Kč formou 13měsíčních splátek po 1 690 Kč byl nesprávný. Jediným prokazatelným příjmem žalované byl v době před poskytnutím úvěru pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Při jedné vyživovací povinnosti žalované a nutných měsíčních výdajích ve vztahu k těmto na ní závislým osobám a její osobě (bydlení, strava, ošacení, energie apod.) bylo pro žalovanou zcela nad její možnosti a schopnosti splácet poskytnutý úvěr ve výši 13 000 Kč, nad to ve splátkách po 1 690 Kč měsíčně po dobu 13 měsíců (tj. v dlouhodobém horizontu). K označeným průměrným měsíčním výdajům uvedeným v žádosti o úvěr ve výši 4 500 Kč soud dále podotýká, že tyto jsou s ohledem na osobní poměry žalované zcela nevěrohodné. Nesprávný závěr původní věřitelky vedl následně k tomu, že žalovaná předmětný úvěr řádně nesplácela (neboť toho nebyla schopna). Právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala žádný kompletní výpis z bankovního účtu, respektive komplexnější doklady, které by skutečnosti uváděné žalovanou osvědčovaly, když i výdaje jsou pro posouzení zákonné podmínky primární. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalované, což je nedostačující.8. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí, jelikož částečně vycházela toliko z objektivně nedoložených osobních prohlášení dlužníka zejména o jeho osobních a majetkových poměrech. Uvedené se týká především skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně od žalované toliko získala informace o jeho výdajích, tzn. toliko tvrzení, která však nebyla nikterak žalovaným konkrétně doložena (k tomu viz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018); to vše vedlo k závěru, že právě výdaje jsou zásadními ukazateli pro vyhodnocování úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyní žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k tomu, že se jednalo o , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaná s přihlédnutím k jejímu věku, , Anonymizováno, , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , má toliko měsíční výdaje ve výši , částka, , tj. výdaje spojené se stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků či volnočasových aktivit., když v době uzavření smlouvy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Uvedené zjevně totiž neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby, navíc pečující o , Anonymizováno, , Anonymizováno, .9. V souladu s ustanovením § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. , spisová značka, ). Stejně tak právní předchůdkyně žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli evidence schraňující informace ohledně vedených exekucí k dané osobě, přičemž se tak žádným způsobem nezajímala o pla