25 C 233/2025-34 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 503 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi žalobkyní v postavení úvěrující a žalovaným v postavení úvěrovaného došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, tzv. „, Anonymizováno, “, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatkem za expres výplatu v částce 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku v částce 99 Kč měsíčně, poplatkem za , Anonymizováno, servis v částce 49 Kč měsíčně a úroky. Žalovaný v průběhu trvání smlouvy na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku 2 494 Kč formou dvou splátek – dne , datum, zaplatil částku 1 394 Kč a dne , datum, zaplatil částku 1 100 Kč. Žalovaná částka 14 503 Kč se dle žalobkyně skládá z: neuhrazené jistiny ve výši 9 166 Kč poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč poplatků za , Anonymizováno, servis v celkové výši 196 Kč úroků v celkové výši 1 960 Kč účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 285.00 Kč smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč.Dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 503 Kč za období od , datum, do zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl v průběhu celého soudního řízení nečinný.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaný bez omluvy nedostavil, a ze kterého se žalobkyně řádně omluvila s návrhem, aby soud ve věci jednal a věc rozhodl v její nepřítomnosti.Soud ve věci provedl dokazování čtením listin předložených žalobkyní, které se vztahují k prokázání existence smluvního vztahu účastníků, k výši vzájemně poskytnutého plnění a ke splnění povinnosti žalobkyně ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Zejména čtením Smlouvy o úvěr ze dne , datum, vedené pod ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, včetně jejich příloh, Sazebníku žalobkyně platného od , datum, , potvrzení o vyplacení úvěru ve výši 10 00 Kč, výpisu čerpání (z kterého je patrná žalovaným čerpaná částka úvěru a výše poskytnutého plnění žalovaného vůči žalobkyni) a obsahu výzvy žalobkyně ke splacení celého úvěru ze dne , datum, a dále ze dne , datum, . Žalobkyně rovněž doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou byl žalovaný o zaplacení dlužné částky upomínán.Pokud se týká prokázání skutečnosti, jakým způsobem a v jaké intenzitě žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala (posuzovala) schopnost žalovaného splatit navrhovaný úvěr, žalobkyně soudu doložila „kartu klienta“ a „úvěrovou zprávu“.Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého byla mezi žalobkyní v postavení úvěrující a žalovaným v postavení úvěrovaného dne , datum, uzavřena smlouva označená jako smlouva o úvěru, tzv. „, Anonymizováno, “, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 330 Kč, poplatkem za expres výplatu v částce 199 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku v částce 99 Kč měsíčně, poplatkem za , Anonymizováno, servis v částce 49 Kč měsíčně a sjednané úroky. Žalovaný v průběhu trvání smlouvy na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částku 2 494 Kč. Žalovaná částka 14 503 Kč se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 9 166 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za , Anonymizováno, servis v celkové výši 196 Kč, úroků v celkové výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 285 Kč smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 14 503 Kč za období od , datum, do zaplacení.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebite