6 C 105/2025-44 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení peněžní částky 23 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobní požadavek odůvodnila tím, že se jedná o dluh na platbách za nájemné s užíváním bytu č. , hodnota, v pátém nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, nacházejícím se na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“), který žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne 3. 6. 2020 ve znění dodatků č. , hodnota, až 7 užíval. Nájemní poměr byl sjednání na dobu určitou, a to ve znění dodatků do 31. 12. 2023. Žalovaný se na základě nájemní smlouvy zavázal platit žalobkyni sjednané měsíční nájemné ve výši 4 896 Kč (od 10. 12. 2021 pak nájemné ve výši 5 759 Kč) a zálohy na služby. Žalovaný užíval předmětný byt i po skončení nájmu bez právního důvodu (od 1. 1. 2024 do 6. 2. 2024), kdy se žalovaný z předmětného odstěhoval a předal předmětný byt žalobkyni, v důsledku čehož se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Za měsíce říjen až prosinec roku 2023 dluží žalovaný na nájemném částku 17 277 Kč (3x nájemné po 5 759 Kč) a dále za měsíc leden 2024 pak částku 5 759 Kč, jako bezdůvodné obohacení, přičemž žalovaný k výzvě žalobkyně neuhradil ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Z nájemní smlouvy datované dnem 3. 6. 2020 vyplývá, že se žalobkyně a žalovaný dohodli na tom, že žalobkyně dá k dispozici žalovanému předmětný byt. Žalovaný bude podle dohody předmětný byt užívat, za což bude žalobkyni platit měsíční peněžní platby, a to nájemné ve výši 5 759 Kč měsíčně a služby spojené s nájmem bytu.Z Opisu karty úhrad nájemného z bytu pak soud zjistil, že žalovaný dluží na nájemném za výše uvedená období částku 17 277 Kč. Žalovaný předmětný byt nadále užíval, a to od ledna 2024 do 6. 2. 2024 bez právního titulu, a proto žalobkyně požaduje po něm náhradu ve výši obvyklého nájemného předmětného bytu v daném čase a lokalitě. Tato dle žalobkyně odpovídá částce 5 759 Kč měsíčně.Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný peněžní částku 17 277 Kč za období od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 žalobkyni nezaplatil, ač mu tato povinnost svědčila na základě právního vztahu nájmu podle § 2201 a násl. o. z., resp. § 2295 o. z. Dále má žalobkyně právo na zaplacení částky 5 759 Kč s příslušenstvím, která odpovídá bezdůvodnému obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.) spočívajícího v užívání předmětného bytu bez právního důvodu, resp. po uplynutí doby sjednaného nájemného, když tato užívala předmětný byt od 1. 1. 2024 do 6. 2. 2024. Za uvedené období tedy náleží žalobkyni podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. částka odpovídající bezdůvodnému obohacení, které na straně žalovaného vzniklo tím, že užíval předmětný byt bez právního důvodu. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení bylo vycházeno z peněžité částky odpovídající vynakládaným částkám obvykle v daném místě a čase na užívání nemovitostí, zpravidla formou nájmu, tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4189/2014). Žalovaný se dostal do prodlení tím, že nezaplatila žalobkyni nájemné ani bezdůvodné obohacení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobnímu návrhu zcela vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 967 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 152 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 036 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.