13 C 105/2026-38 – Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána úvěrová smlouva, kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou a žalovaný měl každý měsíc splácet úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 16. dni v měsíci, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, ohledně čehož byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán. Poslední upomínkou byl informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě, což se nestalo.2. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025.3. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, zde žalobkyně uvedla, že žalovaný byl prověřován v databázích ISIR, CEE, ERKI, CRKI a BRKI. Na výzvu soudu, v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a jak konkrétně byly zjištěné informace právním předchůdcem žalobkyně ověřovány, žalobkyně již nereagovala.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Soud ve věci postupoval dle § 115a, zák. č. 99/1993 Sb., občanského soudního řádku (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy přeloženými žalující stranou.7. Z dopisu ze dne 17. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl seznámen, že ke dni 17. 3. 2024 došlo k zesplatnění úvěru z důvodu dlouhodobého dluhu a zároveň byl vyzván k uhrazení dlužné částky.8. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., potvrzuje, že dne 16. 11. 2023 byla na účtu č. , č. účtu, , vedeném na majitele – , právnická osoba, ., zaúčtována platba 15 000 Kč ve směru pohybu – výdej, jako okamžitá odchozí platba na číslo protiúčtu , č. účtu, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, ., jako postupitelem a , právnická osoba, ., jako postupníkem soud zjistil, že byla postoupena pohledávka též za žalovaným a následnou smlouvou o postoupení pohledávek mezi postupitelem , právnická osoba, . jako postupitelem a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., jako postupníkem byla též postoupena pohledávka za žalovaným, a to dne 10. 6. 2025.10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, mezi , právnická osoba, ., jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným bylo zjištěno, že touto smlouvou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do výše 30 000 Kč a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky úvěrujícímu vrátit a zaplatit úvěrujícímu úroky, a to vše na základě této smlouvy.11. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, soud zjistil, ž žalovaný uvedl počet členů domácnosti 3, kdy s příjmem jsou 2, počet vyživovaných dětí 1. Jako způsob bydlení je uvedené vlastní dům s hypotékou, jako zdroj příjmu je uvedeno OSVČ s měsíčním příjmem 102 955 Kč a měsíčními výdaji 27 000 Kč.12. Z oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že takto právní předchůdce pohledávky žalobkyně vůči žalovanému postupoval dopisem z 20. 7. 2025, když písemnost spolu s předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2025 byla žalovanému, dle relace pošty zaslána dne 23. 7. 2025.13. Ze zprávy , právnická osoba, ., bylo soudem zjištěno, že na účet žalovaného č. , hodnota, byla dne 16. 11. 2023 připsána částka 15 000 Kč z protiúčtu č. , č. účtu, .14. Soud má shora provedeným dokazováním za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření shora specifikované smlouvy, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit, a to formou měsíčních splátek úroku přirostlého za uplynulé období. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky převzal, daná částka mu byla zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný, přes výzvu k zaplacení zapůjčené finanční prostředky neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem nakonec postoupena za žalobkyni, dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Na předžalobní upomínku a výzvu k zaplacení žalovaný žádným způsobem nereagoval.15. Dle § 2395, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání, a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní podmínky a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o osm procentních bodů.20. Dle § 2 odst. 14 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěru, nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaný spotřebiteli.21. Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.22. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.23. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.24. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.25. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Vzniklý stav mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. Jak soud zjistil, právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala, že by řádně splnila svou povinnost, která vyplývá z ust. § 86 odst. 1, zák. o spotřebitelském úvěru, tedy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla zkoumána ve shora uvedených databázích, ale již nebylo doloženo, co zjistila o poměrech žalovaného, co do příjmu a výdajů, kdy náhled do uvedených databází tyto informace neposkytuje a poskytnout ani nemůže. Za tohoto stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet a zcela splatit poskytnutý úvěr, a proto soud hodnotí spotřebitelskou smlouvu, kte