15 C 316/2025-33 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 110 015,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru k účtu č. , č. účtu, , na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % p. a., a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 15. 5. 2023. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, pročež žalobkyně ke dni 25. 6. 2025 zesplatnila dluh v celém rozsahu. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 105 975,64 Kč a dlužných poplatků ve výši 4 040 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 6 980,67 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 767,01 Kč, obchodního úroku z úvěru ve výši 12 % ročně z částky 105 975,64 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 105 975,64 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, z úvěrových registrů, z interní databáze žalobkyně a z veřejných rejstříků. Z těchto zdrojů vyplynulo, že příjem žalované činí 33 200 Kč měsíčně, její výdaje na bydlení činí 10 700 Kč a ostatní výdaje 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále zjistila, že má žalovaná kromě žalobkyně i další věřitele, své dluhy však splácí řádně a včas. Před zesplatněním dluhu žalovaná uhradila celkem 22 měsíčních splátek, což dle žalobkyně svědčí o tom, že byla schopna úvěr řádně splácet.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, k úvěrovému účtu č. , č. účtu, ze dne 17. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč, který byl co do částky 103 006 Kč účelově vázán na konsolidaci dluhů. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úroky v sazbě 14,30 % p. a. prostřednictvím šedesáti měsíčních splátek ve výši 3 555 Kč splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce.5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že je žalovaná svobodná, bydlí v nájemním bydlení, dosáhla středoškolského vzdělání bez maturitní zkoušky a její pravidelný čistý měsíční příjem činí 33 200 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, její měsíční výdaje spojené s bydlením činí 10 700 Kč, spoří si 500 Kč měsíčně a její ostatní měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr za žalobkyní dluh ze spotřebitelského úvěru ve výši 103 005,71 Kč. Měsíční splátka tohoto úvěru činila 6 145 Kč.6. Z periodického výpisu pohybů na účtu vyplynulo, že žalovaná dne 17. 3. 2023 čerpala z účtu č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 150 000 Kč.7. Z interní databáze žalobkyně vyplynulo, že žalovaná splácí úvěry i jiným subjektům než žalobkyni. U žádného z těchto úvěrů není evidována neuhrazená splátka po splatnosti.8. Z dopisu ze dne 7. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek úvěru v celkové výši 12 112,08 Kč. Současně ji informovala, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do 25. 6. 2025, bude dluh zesplatněn v celém rozsahu.9. Z dopisu ze dne 30. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby do sedmi dnů od odeslání tohoto dopisu uhradila částku 116 774,16 Kč. Současně ji upozornila, že pokud v této lhůtě dluh nesplatí, bude žalobkyně svoji pohledávku vymáhat soudní cestou.10. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, z úvěrových registrů, z interní databáze žalobkyně a z veřejných rejstříků. Z těchto zdrojů vyplynulo, že příjem žalované činí 33 200 Kč měsíčně, její výdaje na bydlení činí 10 700 Kč a ostatní výdaje 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále zjistila, že má žalovaná kromě žalobkyně i další věřitele, své dluhy však splácí řádně a včas. Žalobkyně řádně splatila 22 splátek, poté se však dostala se splátkami do prodlení, pročež žalobkyně ke dni 25. 6. 2025 zesplatnila dlužnou částku v plném rozsahu. Dluh žalované za žalobkyní sestává z dlužné jistiny ve výši 105 975,64 Kč, poplatků ve výši 4 040 Kč a příslušenství.11. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Soud dospěl k závěru, že se žalovaná smluvně zavázala ke splácení úvěru. Své povinnosti řádně a včas neplnila, pročež žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku v celém rozsahu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení (výrok I).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 144,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 401 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 015,64 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 970 Kč ve výši 3 773,70 Kč (výrok II).