15 C 36/2026-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 20 279,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 8. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v sazbě 18,99 % p. a. prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný své závazky řádně a včas neplnil, pročež žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovaným v celém rozsahu ke dni 14. 1. 2025. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 18 479,02 Kč a dlužných poplatků ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 330,81 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 095,78 Kč, úroku ve výši 8,05 % p. a. z částky 18 479,02 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 18 479,02 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného a z úvěrových registrů, a dospěla k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr řádně splácet.2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 18. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 18,99 % p. a. prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 597 Kč.5. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc srpen 2023 soud zjistil, že dne 18. 8. 2023 byla na účet žalovaného připsána částka 20 000 Kč.6. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný svůj dluh splnil pouze částečně, poté se však dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a svůj dluh nesplatil.7. Z interní zprávy žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila údaje poskytnuté žalovaným z bankovního účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, přičemž zjistila, že měsíční příjem žalovaného činil 24 000 Kč a jeho výdaje činily 17 188,60 Kč.8. Z výpisu z úvěrového registru , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel tři další úvěry, přičemž součet nesplacených jistin těchto úvěrů činil 296 448 Kč a součet měsíčních splátek činil 4 112 Kč. Žalovaný nebyl v prodlení s úhradou splátek těchto úvěrů.9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v sazbě 18,99 % p. a. prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný své závazky řádně a včas neplnil, pročež žalobkyně zesplatnila svoji pohledávku za žalovaným v celém rozsahu ke dni 14. 1. 2025. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z výpisů z bankovního účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, interní databáze žalobkyně a z veřejných úvěrových registrů. Žalobkyně zjistila, že průměrný měsíční příjem měsíční příjem žalovaného činil 24 000 Kč a jeho průměrné měsíční výdaje činily 17 188,60 Kč. Žalovaný v době poskytnutí úvěru splácel tři další úvěry, přičemž veškeré splátky plnil řádně a včas.10. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.11. Soud dospěl k závěru, že se žalovaný smluvně zavázal ke splácení úvěru, své závazky však řádně a včas neplnil. Před poskytnutím úvěru žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a dlužné poplatky spolu se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení (výrok I).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 627 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 812 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 279,02 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.