15 C 48/2026-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 20 302 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 28. 4. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 8. 6. 2018. Sjednané splátky však řádně a včas nehradila a na svůj dluh uhradila celkem pouze 15 020 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 29. 11. 2019 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 15 403,79 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 898,21 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 470,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 934,89 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 15 403,79 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z částky 15 403,79 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z prohlášení žalované, které následně ověřila z pracovní smlouvy a z výplatních pásek, a dospěla k závěru, že žalovaná byla schopna úvěr splácet.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že dne 28. 4. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti, žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za platbu v hotovosti ve výši 8 000 Kč a pojistným ve výši 522 Kč prostřednictvím 58 týdenních hotovostních splátek ve výši 609 Kč. Z této listiny soud dále zjistil, že žalovaná prohlásila, že je proti její osobě vedena jedna exekuce.5. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že žije ve vlastním bydlení, je rozvedená a má vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti. Dále uvedla, že je zaměstnaná na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, , s. r. o., jako pečovatelka s čistým měsíčním příjmem 33 487 Kč a její měsíční výdaje činí celkem 13 300 Kč, z čehož 5 800 Kč činí výdaje na bydlení, 7 000 Kč osobní výdaje a 500 Kč ostatní výdaje. Žádné výdaje spojené se splátkami úvěrů žalovaná neuvedla.6. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne 29. 11. 2019 uzavřela žalobkyně s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru specifikované v Příloze č. , hodnota, na žalobkyni. Z přílohy ke smlouvě soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla mezi postupovanými pohledávkami.7. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za platbu v hotovosti ve výši 8 000 Kč a pojistným ve výši 522 Kč prostřednictvím 58 týdenních hotovostních splátek ve výši 609 Kč, sjednané splátky však řádně a včas nehradila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou ke dni 29. 11. 2019 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Před uzavřením smlouvy žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uvedla, že žije ve vlastním bydlení, je rozvedená a má vyživovací povinnost k jednomu nezaopatřenému dítěti. Dále uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 33 487 Kč a její měsíční výdaje činí celkem 13 300 Kč, z čehož 5 800 Kč činí výdaje na bydlení, 7 000 Kč osobní výdaje a 500 Kč ostatní výdaje. Žalovaná dále uvedla, že je proti její osobě vedena jedna exekuce.8. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.9. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neposoudila důkladně schopnost žalované úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně zejména nedostatečným způsobem zkoumala výdaje žalované. Měsíční výdaje nesouvisející s bydlením v celkové výši 7 000 Kč, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě, se s ohledem na skutečnost, že má žalovaná vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, jeví jako podhodnocené. Z této částky by žalovaná jen s obtížemi pokryla výdaje za stravu, dopravu, hygienu, ošacení a kulturní vyžití nejen svoje, ale i nezletilého dítěte. Právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když vycházela primárně z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, aniž by toto prohlášení náležitě ověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně měla rovněž zohlednit skutečnost, že proti žalované byla v době poskytnutí úvěru vedena exekuce, což nasvědčovalo tomu, že nebude schopna úvěr řádně splácet. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, a proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou a žalobu částečně zamítl (výrok II.).10. Žalovaná však na základě této smlouvy čerpala finanční prostředky, a tudíž je povinna je vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a na svůj dluh uhradila celkem 15 020 Kč, rozhodl soud tak, že je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 4 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení (výrok I.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla v řízení úspěšná ve větší části, žádné náklady nevznikly.