15 C 82/2026-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 27 077,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi společností , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 19. 4. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat finanční prostředky ve výši až 30 000 Kč. Žalovaný skutečně čerpal finanční prostředky v celkové výši 25 130 Kč, a to za účelem úhrady kupní ceny zboží (pračka a koloběžka) u prodejce , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s pojistným a s úrokem ve výši 25,59 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách po 2 706 Kč. Svůj dluh však řádně a včas neplnil a na jeho úhradu poskytl pouze 3 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila ke dni 1. 10. 2023. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z údajů tvrzených žalovaným, z veřejných rejstříků a úvěrových registrů, a zjistila, že žalovaný byl svobodný, měl vyživovací povinnost k jednomu dítěti, jeho čistý měsíční příjem činil 35 000 Kč, jeho náklady na bydlení činily 7 000 Kč a výdaje spojené s úhradou stávajících dluhů činily 1 144 Kč. S ohledem na to, že měsíční splátka poskytovaného úvěru činila 2 706 Kč, zbývala žalovanému k pokrytí jeho potřeb částka 26 856 Kč. Na základě těchto informací dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaný byl schopen úvěr řádně splácet. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 24 630 Kč, dlužného pojistného ve výši 512,35 Kč a smluvního úroku kapitalizovaného k datu odstoupení od smlouvy ve výši 1 934,89 Kč.2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplynulo, že dne 19. 4. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala, že žalovanému umožní opakovaně čerpat úvěr až do celkové výše úvěrového limitu 30 000 Kč. Současně se zavázala, že žalovanému umožní první čerpání úvěru v částce 25 130 Kč, a to za účelem nákupu pračky a koloběžky. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu pojistným a s úrokem ve výši 25,59 % p. a. prostřednictvím 11 měsíčních splátek po 2 706 Kč.5. Z přehledu čerpání a splátek úvěru soud zjistil, že v dubnu 2023 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v částce 25 130 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem pouze 3 000 Kč, a to dne 25. 10. 2023.6. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že jeho příjem ze zaměstnání činí 35 000 Kč měsíčně, jeho náklady na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně a splátky stávajících úvěrů činí 1 144 Kč. Výdaje žalovaného spojené s úhradou stávajících dluhů žalobkyně ověřila z příslušných databází a registrů.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 28. 5. 2025 svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni.8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn průběžně čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč, přičemž skutečně čerpal finanční prostředky ve výši 25 130 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu pojistným a s úrokem ve výši 25,59 % p. a. prostřednictvím 11 měsíčních splátek po 2 706 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že jeho příjem ze zaměstnání činí 35 000 Kč měsíčně, jeho náklady na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně a splátky stávajících úvěrů činí 1 144 Kč. Na základě těchto informací dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel a na jeho úhradu poskytl celkem pouze 3 000 Kč, pročež právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 1. 10. 2023 zesplatnila a následně ji postoupila na žalobkyni.9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.10. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nesplnila svou zákonnou povinnost, když důkladně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování skutečných příjmů a výdajů žalovaného. Pro účely posouzení úvěruschopnosti vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho příjem činí 35 000 Kč čistého měsíčně. Toto jeho tvrzení však neověřila žádnými relevantními podklady (např. výplatními páskami, výpisy z účtu). Dále žalobkyně řádně neposoudila ani výdaje žalovaného, když se spokojila se skutečností, že po odečtení výdajů tvrzených žalovaným mu k pokrytí jeho dalších potřeb zbývala částka 26 856 Kč. Výdaje tvrzené žalovaným jsou však zjevně podhodnocené, když náklady na bydlení ve výši 7 000 Kč jsou s ohledem na současné ceny nájmů a energií nedostatečné, žalovaný navíc neuvedl žádné jiné běžné výdaje na stravu, dopravu, hygienu či kulturní vyžití. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně schopnost žalovaného úvěr splácet, když se spoléhala výlučně na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, tyto údaje však řádně neprověřila (srov. např. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 28. 8. 2025, spis. zn. , spisová značka, ). Z výše uvedených důvodů soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a rozhodl tak, že žalobu v rozsahu smluvního úroku a pojistného částečně zamítl (výrok I.).11. Žalovaný však na základě této smlouvy čerpal finanční prostředky, a tudíž je povinen vrátit z titulu bezdůvodného obohacení dlužnou jistinu úvěru po odečtení již uhrazených splátek. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení větší úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 837,90 Kč, které představují 63,4 % jejich celkové výše, neboť v tomto rozsahu byla žalobkyně úspěšnější (úspěch žalobkyně 81,7 % a úspěch žalovaného 18,3 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 084 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 077,24 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.