19 C 210/2025-118 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 24 896 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 31.3.2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kdy na základě této smlouvy byl žalovanému dne 31.3.2022 poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem v sazbě 64,59 % p.a. prostřednictvím 48 měsíčních splátek ve výši 1 171 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2022. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného a z databází SOLUS a NRKI. Z těchto zdrojů žalobkyně vyhodnotila, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, proto byl dluh v souladu se smlouvou v celé výši zesplatněn, a to k 28.7.2024. Do data zesplatnění dluhu uhradil žalovaný nepravidelnými splátkami celkem částku 30 421 Kč. Kromě dlužné jistiny ve výši 16 486,71 Kč požaduje žalobkyně rovněž zaplacení smluvních pokut ve výši 998 Kč a 6 612,49 Kč, dále náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč a úrok za poskytnutí úvěru v sazbě 64,59 % p.a. z částky 14 903,72 Kč ode dne 30.7.2024 do zaplacení. Celková výše úroku je však smluvně limitována tak, že nemůže přesáhnout částku 67 449 Kč. Z toho důvodu žalobkyně požaduje zaplacení úroku maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30.7.2024 dosáhne částky 67 449 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání konanému dne , datum, nedostavil, jednal soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalovaného. Obdobně pak jednal soud při jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalobkyně, když ta neúčast na jednání předem omluvila. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 56 208 Kč, a to ve 48 měsíčních splátkách po 1 171 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce. Výše úroku byla sjednána v sazbě 64,58 % p.a. Návrh na uzavření smlouvy podal žalovaný dne 31.3.2022.4. Z oznámení o schválení úvěru vyplynulo, že žalobkyně dne 1.4.2022 informovala žalovaného o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy ze dne 31.3.2022.5. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplynulo, že dne 31.3.2022 žalobkyně vyplatila na účet žalovaného 20 000 Kč.6. Z formuláře hodnocení klienta vyplynulo, že žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti od žalovaného zjistila, že je zaměstnán u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , právnická osoba, . na hlavní pracovní poměr, a to na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Dále zjistila, že je žalovaný svobodný, nesdílí společnou domácnost s žádnou další osobou a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Žalovaný dokončila středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a žije ve vlastním bytě. Čistý měsíční příjem žalovaného činí 20 468 Kč, jeho výdaje činí 6 463 Kč z nichž představují v rozsahu částky 2 603 Kč výdaje na bydlení. Žádné další výdaje žalovaný neuvedl, žalobkyně proto k těmto nákladům přičetla částku představující životní minimum ve výši 4 860 Kč.7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že ohledně žalovaného nejsou v tomto registru vedeny žádné dlužné částky po splatnosti.8. Z výpisu z registru , Anonymizováno, vyplynulo, že žalovaný získal v tomto systému , Anonymizováno, skóre v hodnotě , hodnota, , čímž se zařadil do nejlepší kategorie klientů, u nichž hrozí pouze nízké riziko, že své dluhy nebudou splácet.9. Z historie pohybů na běžném účtu bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval v období od listopadu 2021 do března 2022 měsíčního příjmu ze zaměstnání v částce cca , částka, .10. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil na úvěr celkem částku 30 421 Kč do výraznějšího prodlení se splácením se dostal až v období po 31.5.2024.11. Z výzvy k úhradě ze dne 23.7.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 3 splátek po splatnosti, současně jej vyzvala rovněž k úhradě účelně vynaložených nákladů v celkové výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 998 Kč. Žalobkyně žalovaného upozornila, že pokud se s úhradou kterékoli splátky ocitne v prodlení v délce 65 dnů, dojde k zesplatnění celého úvěru.12. Ze zesplatňujícího dopisu soud zjistil, že žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami oznámením ze dne 28.7.2024 zesplatnila ke dni 28.7.2024 celý dluh ve výši 18 284 Kč a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení tohoto dluhu. Současně žalovaného upozornila, že pokud nezaplatí celý dluh do 10 dnů ode dne odeslání tohoto dopisu, přistoupí k zahájení soudního řízení.13. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nejednal v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.15. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí. Žalobkyně zejména nedostatečným způsobem vyhodnotila výdaje žalovaného a existenci jeho případných jiných závazků. Tvrzení žalovaného, že jeho měsíční výdaje tvoří pouze náklady na bydlení ve výši , částka, se jeví jako velmi nepravděpodobné (velmi nízké výdaje). Navíc žalobkyně ověřovala z výpisu z účtu žalovaného pouze jeho příjmy a pokud by si obstarala výpis z účtu žalovaného, zjistila by, že žalovaný v době tří měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru s žalobkyní prakticky denně vynakládal značné výdaje na sázkové hry (ať již u provozovatelů loterií či v kasinech) a současně si své příjmy vylepšoval čerpáním úvěrů od nebankovních poskytovatelů úvěrů (, právnická osoba, , , právnická osoba, ., , Anonymizováno, -, právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .), což nevyhnutelně vedlo k předpokladu, že příjmy od těchto subjektů vyvolají potřebu vynaložit výdaje na splácení takových příjmů.16. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Proto soud dovodil, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a důsledkem této skutečnosti je neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú..17. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení pak představuje případný kladný rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně jako poskytovatelka úvěru žalovanému poskytla (20 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (30 421 Kč - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.