19 C 28/2026-67 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24.9.2025 domáhá zaplacení částky 43 544,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 30.11.2024 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mohla žalovaná průběžně čerpat finanční prostředky ve výši až 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných denních splátkách. Žalovaná na základě smlouvy o úvěru čerpala finanční prostředky v celkové výši 28 369 Kč, svůj dluh však řádně a včas neplnila, čímž se dostala do prodlení se splácením. Doposud na jistinu žalovaná zaplatila pouze 369,60 Kč. Žalobkyně proto smlouvu vypověděla ke dni 5.5.2025. Dlužná částka vyčíslená žalobkyní se skládá z dlužné jistiny ve výši 27 999,30 Kč, poplatků za vyplacení tranší úvěru ve výši 537,94 Kč a smluvního úroku ve výši 13 849,80 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 157,37 Kč s odůvodněním, že si smluvní strany pro případ prodlení žalované sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobce požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze za prvních 90 dní prodlení žalované, tj. za období od 4.2.2025 do 5.5.2025. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z údajů tvrzených žalovanou a z výpisu z bankovního účtu žalované, z něhož vyplynulo, že čistý měsíční příjem žalované činí , částka, . Dále žalobkyně ověřila, že žalovaná není evidována v centrální evidenci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a registru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z těchto skutečností žalobkyně usoudila, že je žalovaná schopna úvěr splácet.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplynulo, že dne 30.11.2024 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se smlouvou zavázala, že žalované umožní opakovaně čerpat úvěr až do celkové výše úvěrového limitu 80 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s denním úrokem ve výši 0,44 % a poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky.4. Z e-mailu ze dne 25.5.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 25.5.2025 vypověděla smlouvu o úvěru a dlužnou částku v celkové výši 44 778,99 Kč zesplatnila.5. Z dopisu ze dne 29.8.2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 46 184,29 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 7 937 Kč. Současně ji upozornila, že pokud žalovaná dluh ve lhůtě tří dnů nesplatí, uplatní žalobkyně svůj nárok žalobou u soudu.6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že žalovaná žije v domácnosti , Anonymizováno, . Žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí , částka, , její náklady na bydlení činí , částka, , výdaje na půjčky , částka, , další nezbytné výdaje činí 0 Kč a ostatní zbytné výdaje , částka, měsíčně. Žalobkyně údajně ověřila příjmy žalované z výpisu z jejího účtu a došla k závěru, že její čistý měsíční příjem činí , částka, a její měsíční výdaje činí nejméně , částka, .7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna průběžně čerpat finanční prostředky až do výše 80 000 Kč, přičemž skutečně čerpala finanční prostředky ve výši 28 369 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných denních splátkách. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila některé dílčí informace o schopnosti žalované úvěr splácet, přičemž vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a z dalších veřejně přístupných databází. Žalovaná se dostal do prodlení se splátkami úvěru, pročež žalobkyně ke dni 25.5.2025 zesplatnila dlužnou částku v plném rozsahu. K tomuto datu činila celková dlužná jistina 44 778,99 Kč.8. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a žalobkyní jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož žalobkyně úvěr nabízela v rámci své vlastní podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná nejednala v rámci podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu svého povolání, posoudil soud právní vztah rovněž podle zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posuzování poskytovatel v souladu s § 86 odst. 2 z. s. ú. zejména porovná příjmy a výdaje spotřebitele a zkoumá i údaje o jeho závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Jestliže poskytovatel nesplní svou povinnost a úvěruschopnost spotřebitele důkladně neposoudí, je smlouva podle § 87 odst. 1 z. s. ú. neplatná, k čemuž soud přihlédne i bez návrhu. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí vydat ochuzenému to, oč se obohatil, podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl.9. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením smlouvy učinila některé dílčí kroky vedoucí k posouzení úvěruschopnosti žalované, ale nepostupovala při tom s odbornou péčí, když se podrobně nezabývala výdajovou stránkou na straně žalované a bez jakéhokoliv dokladování a porovnání tvrzených výdajů se skutečností (například zjištěním výdajů údaji z výpisu z bankovního účtu žalované či dalších dokladů) vycházela z údajů tvrzených žalovanou. Dle názoru soudu tak žalobkyně před poskytnutím úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost a neposoudila důkladně úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru posoudit jako absolutně neplatnou. Žalovaná však na základě této smlouvy čerpala finanční prostředky, a tudíž je povinna je vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl co do dlužné jistiny ve výši 27 999,40 Kč (rozdíl mezi vyplacenou jistinou ve výši 28 369 Kč a splacenou částkou ve výši 369,60 Kč) a zákonného úroku z prodlení z této jistiny podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 12 % ročně).10. Ve zbylém rozsahu je žaloba nedůvodná a soud ji tedy zamítl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobkyně byla úspěšná v 64 %, žalovaná pak v 36 % předmětu sporu. Žalobkyně má tedy právo na náhradu 28 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 742 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 8 580 Kč (za 3 úkony právní služby po 2 860 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 1 350 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 450 Kč. Celkové náklady dosáhly částky 11 672 Kč, z níž 28 % tvoří částka 3 268 Kč.12. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..